Trampská osada Minessota

V polovině června 2006 jsme si s Medelákem dohodli jeden krátký vandr na Sázavu. V neděli jsme museli být v práci a proto jsme vyrazili v pátek alespoň do soboty. Sešli jsme se u mě, tedy Lávy, doma, kde jsem si narychlo zabalil věci, neboť šlo o předem neplánovanou akci. Medelák nás odvezl autem do Uhříněvse, u něj doma následovalo rovněž balení a už jsme byli na cestě na nádraží. Do cesty se nám ale postavil non-stop bar naproti Velké Praze, a jak už bývá naším zvykem, dlouho jsme neodolávali pokušení a zapadli jsme tam. Uvnitř jsme kápli na našeho zaměstnavatele konzumujícího právě karbanátky od manželky. S obědem jsme mu samozřejmě pomohli. Poseděli jsme zhruba dvě hodiny a když jsme řádně uhasili žízeň, namířili jsme si to k nádraží, kam jsme tentokrát opravdu dorazili. Netrvalo dlouho a dorazili jsme do Čerčan, kde jsme při čekání na další vlak směrem na Ledečko vyplnili posezením v nádražní putyce U Šantrůčka. Koupili jsme nějaké zásoby do vlaku a hurá dál vlakem proti proudu Sázavy. V Ledečku jsme zjistili, že nádražní restaurace je právě zavřená, proto jsme ihned nalezli nové řešení v podobě hospody ve vesnici. Ta byla naštěstí otevřená a tak jsme se uvelebili na terase a vydrželi tam až do zavíračky. Protože se přehnala bouřka a následoval trvalejší déšť, ke spánku jsme se odebrali pod nedaleký most, kde jsme nalezli pohodlné a suché místečko.

Ráno nás vzbudilo neobvyklé bzučení. Protože už sluníčko pořádně pálilo tak jsme si zabalili věci a přesunuli se k nedalekému krámku, kde jsme posnídali Romadůr a pivo. Tady jsme také zjistili co bylo to ranní bzučení - na stromě vedle krámu byl na stromě pořádný včelí roj. Po vydatné snídani jsme se odebrali zpátky na vlak a do Prahy vstříc pracovním povinnostem.