10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Silvestr 1996 - 97

ZataženoZataženo SníhSníh (4 dny) (5 km) Před 22.lety Prosinec 1996
Grepa, Jarda a Unkas na chrápacím éčku
Pravidelnou tradicí naší osady bylo trávit silvestry na čundrech. Tuto tradici jsme dodržovali až do tohoto posledního silvestra, dále nám odchod Unkase a rodinné důvody všech ostatních zabránily v dalších těchto akcích pokračovat. Protože v tomto období jsme neměli nikde stálou osadu, první naší starostí bylo kam vyrazit. Naplánovali jsme tedy výpravu na sroubek Slunečné údolí u Vranic nedaleko Kácova. Protože jsme místo dobře znali a věděli jsme že v okolí srubu není moc dřeva, vyrazili jsme tedy ve složení já (Láva), Jarda a Grepa poslední víkend před novým rokem do Vranic aby jsme tam udělali na nastávající silvestr zásoby dřeva. Vzhledem k prudkému mrazu jsme jeli pořádně nabaleni a vybaveni řádnou zásobou rumu. Po cestě jsme se potkali s jedním trampíkem z Mladé Boleslavi, bohužel si už nepamatuji jméno. Vyrazil dál s námi. Na srub jsme dorazili v pátek pozdě večer a opravdu jsme zjistili že kolem ohně není ani kousek dřeva. Srub nebyl vytápěný, ve stěnách díry, uvnitř pořádná zima. Na lihváři jsme uvařili několik grogů, pokecali jsme a šli jsme spát. Na kytaru nebylo ani pomyšlení ...

Vzhledem k nedostatečnému zimnímu nočnímu vybavení nás brzo ráno probudila pořádná zima. Chlapík z Boleslavi vytáhl teploměr, chvíli ho nechal venku a ohlásil -27 stupňů. Ve srubu !! Tak tady trávit silvestra nebudeme. Rozlámali jsme zkřehlé klouby a pomalu jsme vylezli ze spacáků. Boleslavák na tom byl podstatně líp, svlékl se do půli těla, vyběhl ven a provedl "ranní hygienu" ve sněhu. Zůstali jsme na ten výjev čumět jak péra z gauče. No nic, tady jsme to vzdali, vyrazili jsme zpátky na vlak s myšlenkami kam tedy koncem prosince vyrazíme.

Padlo rozhodnutí že vyrazíme na Mělnicko kde známe u vesničky Nové Osinalice předválečný bunkr vybavený uvnitř kamny, postelí a vybavením potřebným k přezimování. Jelikož stěny takového bunkru jsou z metr širokého betonu byl předpoklad, že se nám interiér podaří dostatečně vyhřát k pohodlnému pobytu. Bunkr jsme nazvali Chrápací Éčko. Protože do těchto míst je problém s dopravou a zvláště pak o svátcích, naskákali jsme do auta a dopravili jsme se na místo po vlastní ose. Tentokrát se k naší trojici přidal i Unkas. Moje zrezivělá Škodovka nás dopravila až do Nových Osinalic kde jsme jí zaparkovali na malém náměstíčku a vyrazili jsme kus pěšky. Zhruba po kilometru chůze praskajícím zmrzlým sněhem jsme konečně zahlédli tmavé stěny bunkru ve svahu pod námi. První pohled do interiéru nás uspokojil, všechno bylo tak jak jsme to tu naposledy opustili. Dokonce i suchého dřeva jsme měli dostatek. První naší starostí bylo rozdělat oheň v kamnech, což se během několika minut stalo. Do ruda rozpálená kamna sálala teplo a brzy jsme se uvnitř mohli pohybovat docela v lehkém oblečení. Vybalili jsme zásoby proviantu a alkoholu, čehož v přítomnosti Unkase býval vždycky dostatek. Celý večer nám skvěle ubíhal, odehráli jsme snad všechny písničky ze zpěvníků které jsme sebou měli, břicha napěchované jídlem, pivem a grogem. Bylo nám prostě fajn. Když se přiblížila půlnoc tak jsme vytáhli naše zásoby střeliva, které nebyly nijak malé, vylezli jsme ven a zahájili kanonádu. Samozřejmě proběhla i nějaká přestřelka mezi sebou, rachejtle jsme v rozporu s doporučením na návodu odpalovali zásadně z ruky. Po půlhodině ostrých paleb se naše zásoby munice ztenčily, my jsme zase zalezli dovnitř a pokračovali jsme tam kde jsme skončili - v kytaře. Hladina alkoholu povážlivě stoupala a nad ránem stoupala i únava.

Ani nevím jak jsem usnul, ráno jsme se probudili do ještě krásně vyhřátého bunkru. Rozehřáté metrové stěny bunkru nepustily dovnitř z venkovního prudkého mrazu ani molekulu. Sbalili jsme se a vyrazili zpátky k autu. Hlavně aby autíčko nastartovalo .... Škodovka přes svoje pokročilé stáří a pokračující značnou korozi prokázala vyšší spolehlivost než jsme čekali - chytla na první otočení. Naší cestě do Prahy už kromě málo sjízdných silnic nic nebránilo.

Toto byl náš poslední silvestr v přírodě, o tři měsíce později nás opustil Unkas a nadále jsme další takové akce neprovozovali. Ale kdoví, třeba někdy .....
Láva s Unkasem, ještě uvnitř bunkru není takové teplo Trio hráčů a zpěváků Láva něco zkoumající .... Unkas sladící grog Mrazivé ráno ve sroubku u Vranic Idylická fotka, ale mráz byl příšerný ... Vranické nádraží Vranický srub, vpravo neznámý trampík z Mladé Boleslavi Výstřel rachejtle ze střílny Jarda při horečnaté činnosti Na malém prostranství před bunkrem Láva připravující rachejtli Příprava silvestrovské munice k odpalu Jarda ležící spící ...
Popis akce  |  Autor: Jan Vála   11.7.2007  |  Přečteno: 2393x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 7x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

2.12.2018 | Lahvic

Z důvodu hackerského útoku na moje druhé stránky o opev ... [více]

21.10.2018 | Lahvic

Ještě toho trochu :-D :-D ... [více]

14.10.2018 | Honza

Jo, rakvičky, věneček,... a ještě kozí mlíko se sifónem ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 539989
Přístupů dnes : 155
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 1

Kalendář

Dnes je:

Úterý, 18.12.2018

<<12 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Jak se vám líbí stránky?

Super !Graf 603
Pěkné Graf 284
PrůměrGraf 266
Nic mocGraf 221
HroznéGraf 262

Hlasů: 1640

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2018 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144