Letecké snímkování počátku osady
Je tomu několik týdnů nazpátek, nedlouho před vánocemi roku 2016, když jsem v podvečer seděl u počítače a kutil něco málo na webových stránkách Pražské čáry. Poštovní klient graficky i zvukově oznámil přijatou novou elektronickou zprávu, což nebylo nic neobvyklého, neboť přestože spam filtr od Seznamu funguje nad poměry dobře, beztak jím proteče několik reklam denně. Email mi však oznamoval, že mám novou zprávu na sociální síti. Přepnutí se zpět do internetového prohlížeče bylo dílem okamžiku a mé zraky si vzápětí četly vzkaz od dlouholetého kamaráda, se kterým společně vyhledáváme i ty nejmenší pozůstatky po bývalém předválečném opevnění na oblouku před hlavním městem. Jestli prý chci vidět dosud stojící bunkr starého typu před obcí Smečno, ať si prohlédnu přiložený obrázek. Buď se kamarád úplně zbláznil, nebo se na stará kolena dal na výrobu fotomontáží, pomyslel jsem si mezi tím, co se samotný obrázek načítal. Bunkry toho typu v zmiňované oblasti jsou rozprášeny a zahlazeny zemědělskou činností tak, že po nich nelze nalézt kousky větší než dlaň.
Obrazový materiál obsahoval letecký snímek, zjevně dosti starý. Zakroužkovaný výrazný flek v poli skutečně patřil dnes již zničenému bunkru. Při větším přiblížení se pak ukázaly nádherné obrysy stojícího neporušeného objektu. Vzhledem k tomu, že tam bunkr stával pouhé necelé tři roky, bylo jasné, ze kterého období se letecký snímek nachází.
Ale kde ho vzal?
Odpověď byla rychlá. Na internetu. Po kliknutí na přiložený odkaz se mému zraku otevřel nový mapový portál s legendou, která umožňovala otevřít letecké snímky. Snímkování republiky probíhalo od roku 1936 s válečným přerušením až do současnosti. Na dalších leteckých snímcích z roku 1938 jsem pak sledoval další stojící a o rok později zničené bunkry. Pro oko bunkrologického nadšence je to pastva. Během několika dní se nám pak podařilo identifikovat dvě stanoviště již dávno ztracených pevnůstek.
Letecké snímky na internet postupně dodává vojenský kartografický úřad. Mám s nimi dokonce osobní zkušenosti, neboť v úvodním stádiu mého prvního velkého průzkumu Pražské čáry, tedy v roce 2003, jsem absolvoval osobní návštěvu na zmíněném úřadu v Dobrušce. Tam jsem dle požadavků obdržel za nemalý peníz čtyři letecké fotografie z roku 1949, na kterých se mi pak podařilo identifikovat několik stanovišť ztracených bunkrů Pražské čáry. Když jsem v minulém roce vzkřísil webové stránky věnované zaniklému pevnostnímu pásmu, myšlenka na další spolupráci s Dobruškou vězela v mé hlavě. Vysoká nákladnost i časová náročnost mě od dalších kroků však odrazovala. Teď to Dobruška dala na internet.
Ale opusťme pevnosti, mám v úmyslu se věnovat něčemu, co mi při dalším průzkumu mapového portálu zatajilo dech.
Při jednom takovém kliknutí na javascriptový odkaz, který se navíc jako odkaz ani netvářil, se mi otevřelo okno s nápovědou. A až na spodním řádku byly v seznamu vypsány roky, ve kterých v přibližné oblasti probíhalo snímkování. Obvykle šlo minimálně o desítku let od počátků leteckých fotografií po současnost. Seznam doplňovala nabídka prodeje snímků a potřebné kontaktní údaje. Jen tak pro zajímavost jsem posunul mapu nad Jižní město, Hrnčíře a Uhříněves. Zajímalo mně, jak to tu vypadalo před válkou. Když jsem pak nadjel nad Benické skalky, okno nápovědy mi najednou ukázalo, že v oblasti probíhalo snímkování i v jiných letech, než v předválečných. Krom obvyklých padesátých i šedesátých let a roků po přelomu tisíciletí, se na seznamu objevily cifry, které mi pomyslně onen dech zastavily.
1990, 1991 a 1994 !!
Tedy období, kdy pod Benickou skalkou stával srub. Devadesátý čtvrtý byl už jen pro úplnost, ale první dva roky jsem prostě musel mít. A začal jsem jednat.
Velmi rychle jsem sepsal žádost. Dle požadavků vojenské správy jsem označil oblast, vyznačil jí na přiloženém obrázku a pro jistotu i přidal GPS souřadnice středu zájmového území. Vše jsem odeslal emailem a s malou nadějí očekával, co se bude dít.
Na odpověď jsem si musel počkat tři dlouhé dny. Co mají v oblasti skutečně nafoceno mi nenapsali, ale rozjela se typicky armádní úřední mašinérie. Trochu jsem očekával, že to bude fungovat na principu "objednávka, informace o stavu skladových zásob, platba, doručení". Tedy běžný stav internetových obchodů. Armáda je však trochu jiná "liga".
Snímky mi prý poskytnou, ale až po dalších formalitách. V příloze emailu byl dokument s oficiální žádostí o zjištění, zda-li se požadované snímky nacházejí u vojenského kartografického ústavu skladem. Ta musela být podepsána. Jelikož nevlastním tiskárnu, měl jsem problém. Dokument jsem tedy musel odeslat kamarádovi do práce, ten jej vytiskl, já vyplnil, on naskenoval, poslal jej zpět mě na email a já jej přeposlal vojenské správě.
A znovu čekání.
Konečně po několika dalších dnech pípla zpráva a v ní sdělení, že v požadované oblasti skutečně ve zmiňovaných letech probíhalo snímkování. Samozřejmě budu chtít všechny.
Čekání.
Teprve teď v pondělí mi v emailu přistála faktura. Částka byla sice trochu vyšší než jsem očekával, ale nepřevyšovala chuť vlastnit snímky z mých oblíbených míst. Zaplatil jsem fakturu.
A po dvou dnech mi přes úschovnu dorazily snímky!!
Pak přišlo velké zklamání. Očekávané zřetelné kontury srubu snímky neukázaly. Vlastně na nich nebylo po srubu vidět téměř nic. Snímky mi ale na první pohled položily jednu velkou otázku, bez jejíž odpovědi bych musel překopávat celou psanou historii osady Minessota!!
Nevelká louka nad potokem v roce 1990 nevykazovala žádné podstatné změny lidskou činností. Na snímcích z roku 1991 je ovšem velmi dobře zřetelná brázda, kterou za sebou zanechal po výkopových pracích bagr. Táhne se od potoka směrem k zahrádkářské kolonii a je přesně v místech, ve kterých si jí dobře pamatuju. Bezpečně si vybavuju, kdy bagrování probíhalo. Ten den totiž poprvé na srub přišla téměř celá parta z Uhříněvse. Devatenácti stý devadesátý rok je louka čistá a brázda je vidět až v roce 1991 !!
Že bych se seknul s popisem osady o celý jeden rok? Že by stavba srubu probíhala jinak, rychleji než popisuji? Že by rok 1990 nebyl rokem vzniku osady Minessota, ale byl jím až ten následující?
To byly otázky, které mně velmi nemile překvapily. S horečnatou činností jsem se pustil do průzkumu prvních snímků a i přes veškerou snahu ve Photoshopu se mi na fotce z roku 1990 srub identifikovat nepodařilo. Prostě tam není!
Svitla mi poslední naděje. Zkusil jsem napsat vojenské správě, zda-li jim není znám termín leteckého snímkování. Po dalších dvou dnech čekání mi přišla odpověď. Duben 1990, květen 1991 a květen 1994.
Rázem to do sebe zapadalo! V dubnu 1990 srub ještě neměl střechu, tudíž pro pozorování z letadla jako by tam ještě nestál. Přeci jen tenká kulatina pod počínajícím listovím vysoké třešně, která se dodnes nad prostranstvím rozpíná, je pro fotoaparát v několika set metrové výšce těžkým oříškem. Nakonec je ale celkem dobře patrné vyčištění plácku západně od srubu od náletových dřevin, neklamné známky probíhající lidské činnosti.
Snímky z roku 1991 po delší snaze nakonec přeci jen ukázaly něco, co jsem vidět chtěl. Zmiňovaný plácek v polovině přetínala kláda. Mohla, ale i nemusela to být součást osady. Vyvažováním snímku ve Photoshopu se pak na světlo monitoru ukázaly další známé prvky. Viditelná kláda byla sedátkem u ohniště, které je taktéž, byť velmi špatně viditelné. Dobře zřetelná je i přístupová cesta od západu v délce několika desítek metrů. Onu cestu jsme na konci roku 1990 skutečně rozšířili a opatřili jí zábradlím. Nakonec snímek vydal i srub samotný. Jen ne tak, jak jsem si jej představoval. V létě roku 1991 jsme na srub přistavěli druhé patro, čímž se sice nezvětšil jeho půdorys, ale střecha byla kryta již jen asfaltovou lepenkou. Ta by byla na snímku jistě dobře vidět. V květnu toho roku byl srub ještě v původní podobě, u které měl na střeše osázeny drny. A ty samozřejmě mnohem lépe splývají s okolím. Tmavý flek je tedy střechou srubu a nikoliv stromem, jak jsem původně předpokládal.
Na snímku z roku 1994 pak okolí opět zarůstá vegetací a téměř nic již nesvědčí o zaniklé osadě. Na leteckých fotografiích v letech po přelomu tisíciletí, které jsou k vidění na známém mapovém portálu, již místo i okolí srubu zaplavuje souvislá vrstva vegetace.
To byl takový můj letecký návrat k počátkům osady Minessota.
Další snímky budu přikládat postupně, jak je budu zpracovávat.
Lahvic 25.1.17 - 17:47:20
Jo jo, dík. Pěkný. Odkaz na letecké snímky celé republiky je tady : LINK
SAMAN47 21.1.17 - 16:41:05
http://www.fronta.cz/mapa/opevneni-na-hranici-s-rakouskem Třeba Tě to bude zajímat