Trampsk� osada Minessota

Jsem Pra��k. Celej �ivot �iju v Praze. Osud mi to dal do v�nku, narodil jsem se tady, vyrostl, vystudoval, na�el pr�ci. Nem�m zapot�eb� se st�hovat n�kam jinam, m�m tu v�e, co pot�ebuju.

Nejsem novin�� !! Nikdy jsem j�m nebyl a nikdy j�m nebudu. Nejsem tedy zasko�en t�m, �e v zim� napadne sn�h. Opravdu nejsem �okov�n, kdy� v zimn�m obdob� venku poletuje sn�h. Nem�m zapot�eb� sn�nou p�eh��ku naz�vat kalamitou a d�vat j� jm�na. Je mi jasn�, �e kolem pades�t� severn� rovnob�ky prost� zimy budou.

Jen�e v�t�ina novin��� produkuje svoje v�plody v na�em hlavn�m m�st�. Televize, s�dla novin, v�t�ina toho je tady u n�s. Zbytkem republiky jsem tedy s nimi spojov�n. Jin�mi slovy, nap��klad obyvatel� Moravy r�di komentuj� a bav� se na��m �okov�n�m z p��chodu zimy. I ten Hali�skej �id, o n�s zp�v� posm�n� p�sni�ky a p�lka republiky se jimi bav� na n� ��et. V��te, �e jde pouze o v�plod mozk� na�ich "vzd�lanc�" z �ad �urnalist�, jen� se sna�� sv�m projevem co nejv�c svoje rozumy zviditelnit.

Minulou ned�li jsem se vr�til z vandru. T�i dny mi st�lo auto na sn�hu, te� se p�em�nilo na kouli, je� se pouze p�i bli���m pohledu podobala autu. Je�t� ve�er jsem tedy nastoupil s ko�t�tem a provedl ��dnou o�istu karos�rie sv�ho Ford�ka. V pond�l� jsem musel jet na technickou prohl�dku, musel jsem tedy ze z�v�je vyjet.

Co� p�i�lo hned r�no. Za pomoci vojensk� poln� lopatky jsem si proh�zel v�jezd, p�esto se mi v neprota�en� bo�n� uli�ce povedlo je�t� jednou uv�znout, to v dob�, kdy se moc sn�hu nahrnulo pod m�j podvozek a kola se �sp�n� zvedly. Op�t p�i�la na �adu pr�ce s lopatkou.

Neponechal jsem nic n�hod� a na n�vrat do na�ich neprota�en�ch ulic jsem se vybavil po��dnou uhelkou. U vjezdu do na�� ulice bylo n�kolik uv�zl�ch aut, p��mo za na��m bar�kem �est voln�ch parkovac�ch m�st, do kter�ch se v�ak p�i nejlep�� v�li nedalo zajet. Vyjet� koleje v�s prost� nepustily. P�i�la moje chv�le.

Nyn� jsem m�l mo�nost z�ro�it svoje n�kolika m�s��n� p�soben� v posilovn�. Proh�zel jsem v�ech �est parkovac�ch m�st a v pohod� do jednoho zajel. A jeliko� jsem byl �erstv� rozjetej, jal jsem se zbavit sn�hu i p�ilehl� chodn�ky k na�emu domu. Dobrovoln�. Bez n�roku na n�jakou odm�nu. Chodn�ky pat�ej ��adu, ten na n� z vysoka dlabe. J� jsem prost� jen vypou�t�l p�ru a tak jsem dal�� dv� hodinky h�zel lopatou jak vzteklej.

Sklidil jsem n�kolik kladn�ch reakc� z �ad obyvatel� na�eho domu. Z�v�r v�ak byl chu�ovka, neb jsem vyfasoval "poprc" od jedn� kolem proch�zej�c� d�chodkyn�, je�to na m� spustila nevyb�rav� slova o tom, �e jsem se kone�n� rozhoupal po dvou dnech sn�hu j�t �istit chodn�ky.

Neh�dal jsem se s n�, ale dal�� chu� do pr�ce m� p�e�la.

Ov�em zazvonil telefon a j� posl�ze musel vyrazit za sv�m chlebod�rcem. Autem, musel jsem, neb jsem n�co p�ev�el. Nebyl probl�m, parkovi�t� dosud pr�zdn�, mnou odklizen�. Za p�l hodinky jsem byl zp�tky.

V�ech �est parkovac�ch m�st plnejch. Asi se naho�e u vjezdu do ulice urval n�jakej �punt a kolona aut vnikla k n�m.

A na m� zbylo posledn� m�sto. Samoz�ejm� neproh�zen�. A tak jsem je�t� ve ve�ern�ch hodin�ch se chopil rukojeti lopaty a abych mohl zaparkovat, st�lo m� to p�em�st�n� dal��ch p�r des�tek kilo sn�hu.

A proto, abych mohl jeden den vyjet a zajet autem, st�lo m� to p�ibli�n� p�eh�zen� dvou vag�n� sn�hu a je�t� se na moj� hlavu snesly v�tky od m�stn� d�chodkyn�. A p�lka ulice si m��e mnout ruce, jak jim ten v�l od naproti u�et�il pr�ci

Holt jsem je�t� v�t�� blbec, ne� jste tu�ili ...

Hlasov�no: 10x | Pr�m�rn� zn�mka: 1.0