10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Houbařský vandr v srpnu 1996

JasnoPolojasno ProměnlivéProměnlivé (3 dny) (12 km) Před 22.lety a 4.měsíci Srpen 1996
Unkas balící na sroubku ve Vranicích
Rok 1996 byl na vandry nejplodnějším z celé naší vandrovní éry. Jezdilo se ven téměř každý víkend. Přestože Unkas byl tou dobou na vojně, nechyběl téměř na žádném čundru. Já měl volno vždycky, na všech tehdejších akcích jsem se vyskytoval. Střídavě jsme jezdívali ve třech s Grepou, jindy s Džardou, sem tam s Medelákem. Častým cílem našich výprav bylo předválečné opevnění, hodně jsme mířili do Hýskova, v červenci pak Unkas objevil parádní sroubek nedaleko nádraží Vranice, v Měsíčním údolí. Několik vandrů jsme poté nasměrovali tam. Jedním z nich byl srpnový víkendový výjezd. Standardní dvojici té doby, mě a bráchy (Unkase), doplnil Grepa. Doplním, že vandr jsme nijak neplánovali.

Unkas se prostě objevil v pátek ve dveřích ve vojenským stejnokroji, praštil s pětaosmovou taškou na postel, z jejích útrob vytáhl flašku rumu a prohlásil : "Jedem na vandr, ne ??" Na mojí námitku že nemám prachy, jen pokrčil rameny, načež pronesl památnou větu : "Tak až nás štíplístek vyleje z vlaku, tam zakempíme!" Nápad se mi líbil a ihned jsem ho přijal. Rychlý telefon Grepovi, ten neváhal a za chvíli už zvonil na dveře. Mezitím jsme vytáhli maskáče z prádla, neb ještě od posledně nebyl čas je vyprat. Co se však nestalo .... Vytahuju šuplík od stolu a lovím pár drobností do kapes. Šuplík jsem však vysunul moc a ten mi i s obsahem končí v klíně. Do úst se mi hrnou nadávky, když však zřím u zadní stěny modrý papír. Litr! Tisícikoruna! Kde se tam vzal nemáme ponětí, nikdy nám žádný nechyběl, ani jsme si záložní peníze do šuplíku neschovávali. Prostě tam byl. A hned bylo jak na vlak, tak pití! Notně jsme celou záležitost oslavili, na tehdejší dobu to byly docela slušný prachy.

A jelo se. Přes Uhříněves do Čerčan, přesedání v Ledečku a výstup ve Vranicích. Srub jsme našli opuštěný, krásně uklizený. Na oheň nedošlo, nějak jsme nebyli štonc ho rozdělat. Ne že by nebylo dřevo, ale nálada něco podpalovat a alkoholický opar nad našimi hlavami. Seděli jsme u hořící svíčky, koukali do jejího plamínku a kecali, a kecali, a kecali ....

Probudilo mě praskání dřeva a vůně ohníčku. Grepa ještě oddychoval vedle mě. Vykoukl jsem ze srubu. Unkas se pohyboval okolo plápolajícího ohně, nad ním se v kotlíku něco vařilo. Posléze jsem zjistil, že houbová polívka. Unkas jen zašel pár metrů do lesa a přinesl náruč hub. "Přes houby nejni kam šlápnout", pronesl. To už se probral i Grepa. Slupli jsme vývar plný hříbků, chvíli dali poobědový klid a vymysleli plán dnešního dne. Nataháme houby a budeme je péct, vařit, smažit a všelijak tepelně upravovat. Vyrazili jsme do lesa a během půl hodinky byla na stole vedle srubu slušná hromada. Další výprava do kopců, se stejným výsledkem. Jen ty houby z první várky nám zmizely, asi šel někdo kolem a nasbírané hříbky se jim hodily. No nic, zašli jsme na další a za chvíli jsme měli hub k aktuálnímu použití i k pozdějšímu sušení dostatek. Plány nám však změnila právě dorazivší partička čundráků. Bylo jich asi šest. Společnost jsme vítali. Hodili jsme řeč, partička tu chtěla strávit noc. Pohoda byla až do doby, kdy jeden z maníků zabořil nůž do haldy hub na stole, bez okolků je začal dělit na menší hromádky a nahlas sděloval způsob jejich použití. Ani se nás neptal a během chvilky na nás zbyla tak desetina celkového počtu. To bylo něco pro Unkase. "Tak to prrr, kamaráde!", houkl, "že bys to taky šel nejdřív nasbírat?" Maníka zjevně zaskočil. "Zvedni prdel a pádluj do lesa, jestli chceš žrát!" Jedním hmatem pak hromadu opět spojil a hbitě jí přesunul na celtu. "A dem jinam!" Partička koukala jak zjara. Sebrali jsme věci a vypadli jsme. Sedli jsme na vlak a přes Čerčany zamířili na seník u Tehova. Tady jsme na našem osvědčeném tábořišti uvařili polívku, do které jsme naházeli hub co se jen dalo. Po zbytek večera jsme hodovali, vysedávali u ohně, pekli nad ním hříbky ...

Ráno jsme se pak vydali na cestu domů. Sebou jsme vezli menší část našeho včerejšího úlovku, ta větší skončila v našich útrobách.
Popis akce  |  Autor: Jan Vála   4.11.2009  |  Přečteno: 1707x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 1x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

2.12.2018 | Lahvic

Z důvodu hackerského útoku na moje druhé stránky o opev ... [více]

21.10.2018 | Lahvic

Ještě toho trochu :-D :-D ... [více]

14.10.2018 | Honza

Jo, rakvičky, věneček,... a ještě kozí mlíko se sifónem ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 539989
Přístupů dnes : 155
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 3

Kalendář

Dnes je:

Úterý, 18.12.2018

<<12 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Jaký bágl vozíte nejčastěji na vandry?

usárnuGraf 129
teleGraf 58
US "alici"Graf 70
krosnuGraf 69
kletrGraf 61
batoh hadrákGraf 68
jiný civilní báglGraf 78
jiný armádní báglGraf 57
igelitku z TescaGraf 65
jezdím bez bágluGraf 67

Hlasů: 722

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2018 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144