Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Bez sněhuGermany France United Kingdom

Karel Čurda, viděno jeho očima

Karek Čurda v Británii
Karel Čurda. Při vyslovení tohoto jména se historicky vzdělané části našeho národa vybaví zrádce a udavač, díky kterému dostal protektorátní odboj od němců smrtelnou ránu. Je nenáviděn, je zatracován. Je to pochopitelné, jeho zrada stála život mnoha českých vlastenců i lidí nikterak s odbojem nesouvisejících. Při studiu většiny historických pramenů naleznete v souvislosti s jeho osobou zmínku o jemu vyplacené finanční částce, jakožto jedinému důvodu jeho udání svých spolupracovníků Gestapu. Je tak nastiňován jako zrádce, který podrazil kamarády kvůli tomu nejhoršímu důvodu, kvůli penězům. Tato skutečnost je prezentována téměř všude. Ve válečných a poválečných letech byla nenávist vůči všemu co souviselo s Němci tak značná, že podle mého názoru nemohla být většina názorů zcela objektivních. Nikdo mi asi nebude vymlouvat že spousta faktů se díky tomu značně překroutila. Vznikaly mýty, pomluvy. Je známo, že tisíckrát vyřčená lež se stává pravdou. V dobách komunistů se zrada parašutisty který přišel z Británie mimořádně hodila, propaganda z toho vytěžila maximum. Nikdo naopak ani nejevil nejmenší snahu jeho jednání zlehčit nebo pochopit důvody vedoucí k takovému počínání. Od toho jsme tady my, nezatíženi terorem války, abychom jeho jednání bagatelizovali …..

Já si totiž nemyslím že finanční odměna byla hlavním kritériem jeho jednání.

Ale vezmu to hezky po pořádku, přeci jen každý možná neví o co jde …

Rotný Karel Čurda se narodil 10.10.1911 ve Staré Hlíně u Třeboně. Náhodným dědictvím získal jeho bratr František dům v Nové Hlíně čp.26. tam se celá rodina Čurdových přestěhovala.. Karel byl nejmladší ze šesti dětí. 5 let chodil na obecnou a 3 roky na měšťanskou školu. Pracoval jako dělník. V roce 1933 nastoupil základní vojenskou službu u 29.ppl. v Jindřichově Hradci. Sloužil u odloučeného III.praporu 12.roty v Třeboni. V armádě zůstal jako délesloužící, v roce 1938 byl ale propuštěn. Stal se dozorcem finanční stráže v Lošově u Olomouce. Koncem června roku 1939 odešel do Polska, odtud do Francie, kde byl v srpnu přijat do cizinecké legie. Po vypuknutí války byl poslán zpět k tvořící se čs.armádě a zařazen k náhradnímu praporu. Bojů ve Francii se nezúčastnil a v červenci 1940 přeplul lodí Mohamed Ali El Kebir do Anglie, kde sloužil u automobilové roty. V září roku 1941 byl poslán do kurzu útočného boje ve výcvikovém středisku Garramour ve Skotsku. Absolvoval skoky padákem v Ringway u Manchesteru. V lednu 1942 vybrán zvláštní úkoly ve vlasti. Po dalším zdokonalovacím výcviku zařazen do skupiny OUT DISTANCE.

27.3.1942 nasedá na letišti Tangmere do Halifaxu spolu se členy skupiny ZINC paravýsadková skupina OUT DISTANCE, ve složení npor.Adolf Opálka, des.asp. Ivan Kolařík a rotný Karel Čurda. Úkolem Out Distance je doprava naváděcího radiomajáku Beacon a sabotážní akce v Praze. Úspěšně přeletí Německo, nad Protektorátem ale navigátor ztratí orientaci a skupinu Distance vysadí místo plánovaného Kopidlna u Jičína v blízkosti obce Ořechov nedaleko Telče. Seskok proběhne po druhé hodině ranní 28.března a nedopadne nejlépe. Adolf Opálka se při dopadu zraní na noze, Ivan Kolařík při ukrývání materiálu ztratí svojí falešnou protektorátní legitimaci, ve které má fotografii své dívky i s věnováním. Díky ní je brzy Gestapem vypátrán a na útěku spáchá sebevraždu. Aby nebylo smůly málo, jeden z nákladních kontejnerů byl větrem zanesen až za vesnici. Seskok parašutistů neunikl pozornosti místních, kteří nad ránem tuto skutečnost nahlásí četnictvu. Při pátrací akci Gestapa je nalezen veškerý operační materiál výsadkové skupiny, parašutistům se ale daří včas z místa zmizet.

Podrobnější pohyb Karla Čurdy v Protektorátu je nad rámec tohoto článku, nicméně pro něj připravuji pokračování a věnuji mu v budoucnosti samostatný oddíl. Zmíním se pouze o jeho účasti na operaci Cannonbury, což bylo navádění britských letadel za účelem bombardování Škodových závodů v Plzni.

28.5.1942 odjel Čurda ze svého úkrytu v Praze ke své matce, do Nové Hlíny u Třeboně. Ztratil se tak veliteli parašutistů Opálkovi z dosahu a již s ním nikdy nenavázal spojení. Nebylo ani jak, Praha byla neprodyšně uzavřena. Nad Protektorátem se vznášelo stanné právo. Cestovat znamenalo nepřiměřené riziko. Karel se ukryl na půdě svého domu. Čte tisk, poslouchá rádio. Všechny zvěsti o popravách, o rozpoutaném německém teroru se k němu donesou. Je sám. Dozvídá se o amnestii pro toho, kdo do 18.června podá podstatné informace k dopadení pachatelů.

Je rozhodnuto.

13.6. posílá anonymní udání na četnickou stanici v Benešově. Ta na oznámení nereaguje. 16.6. odjíždí na naléhání své matky a sestry ranním vlakem do Prahy. Učiní poslední pokus o kontakt s ostatními parašutisty v bytě Svatošových, když tam ale nikoho nenajde, odchází do Petschova paláce, sídla pražského Gestapa. Je odveden k Heinzi Janturovi, ten jej předává Pannwitzovi. Výslechem je pověřen nejvýkonnější vyšetřovatel, Georg Gallus. Přestože svůj výslech vede maximálně takticky, Čurda se pokusí o sebevraždu. Poté začne mluvit. Nezná sice přesný úkryt svých druhů, ale zná adresy jejich přechovávatelů. Jeho údaje způsobují hotovou senzaci. Po čem Gestapo bezvýsledně pátralo několik týdnů, jim naservíruje během pár hodin Čurda. Kriminalisté vyrážejí na udané adresy, začíná rozsáhlé zatýkání.

Úkryt parašutistů vyzrazuje pod obrovským nátlakem s největší pravděpodobností Vlastimil Moravec, jeden z jejich přechovávatelů a zároveň nejaktivnějších spolupracovníků.

Němci běsní, odboj zažívá strašlivé rány, téměř každý kdo s ním má něco společného je zatčen. Ušetřeny nejsou ani jejich rodiny včetně dětí. Po brutálních výsleších jsou přepravováni do terezínského koncentračního tábora, odkud jsou pak v říjnu transportováni do Mauthausenu. 24.10. 1942 přichází hromadná exekuce a v tzv.Bunkru jsou všichni popraveni střelou do týla. Ten den padlo 264 lidí. Jejich popel je pak nasypán do Dunaje. Ani parašutisté se odhalení nevyhnou a většina jich umírá palbou vlastních zbraní. Vyhlazeny jsou vesnice Lidice a Ležáky, jejich obyvatelé popraveni nebo převezeni do koncentračních táborů, děti z valné většiny usmrceny v plynovém autě v Chelmnu, pár jich je poněmčeno. Několik dalších vesnic zažívá německé represálie, likvidace hrozí i obci Nehvizdy u Čelákovic.

Německá odplata je nelítostná !

Čurdovi je vyplacena čtvrtina z dvoumilionové odměny, přislíbené za informace vedoucí k dopadení pachatelů atentátu na Heydricha, tedy půl milionu říšských marek. Do konce války si žije nad poměry, aby ne, půl milionu je pořádná suma. Oženil se s Němkou a žil v Praze pod krycím jménem Karl Jerhot . 5.května 1945 se Čurda přihlásil na četnické stanici v Manětíně. Je předán do vazby krajského soudu v Plzni, kam si pro něj přijel škpt.Jaromír Nechanský . Odveze jej do Prahy na hlavní štáb MNO a protože v těchto dnech ještě míra jeho zrady není známa, je po sepsání předběžného protokolu propuštěn. Mezi tím přijde udání na MV. 17.5.1945 je policejními orgány zadržen. Teprve potom je jeho zrada postupně objasňována.

29.4.1947 je mimořádným lidovým soudem v Praze odsouzen k trestu smrti. O milost prezidenta republiky nežádá, podle některých pramenů se však těsně před popravou zcela sesype a prosí o milost. Zůstává nevyslyšen a ještě v den soudu je v 11:57 popraven oběšením na dvoře pankrácké věznice. Manželka i se synem se odstěhují do Rakouska.

Tolik asi fakta ….

Podle mého názoru byl účel zisku finanční odměny až na posledním místě zrady parašutisty Karla Čurdy. Byl to čin zlomeného člověka.

Zbabělce ???

Nemyslím si.

Odvahu prokázal tím, že se nesmířil s německou okupací a odešel do zahraniční armády. Dobrovolně se pak přihlásil k plnění těch nejnebezpečnějších úkolů v nepřátelském týlu. Odvahu ztratil až v tvrdé realitě protektorátních poměrů.

Již ve zdokonalovacím výcviku v Británii bylo ve zprávě o jeho připravenosti napsáno několik vět o jeho problémech s udržením disciplíny. Nebyl ani příliš kamarádský. Přestože vedení v Británii jeho slabiny znalo, rozhodlo o jeho vyslání do vlasti k plnění velmi nebezpečných úkolů. Úkolů, ve kterých je odvaha a disciplína na prvním místě !! Vyslání vojáka na plnění nebezpečných úkolů bez dostatečných kvalit je hrubou chybou. Někteří parašutisté také v mezní situaci selhali, přestože měli větší předpoklady úspěchu než Čurda. Navíc Čurda neprošel válkou, bojů se oproti mnoha jiným nezúčastnil. Pravdou je, že s udržením disciplíny měl i problémy i v Protektorátu. Velitel Opálka si často stěžoval na jeho nespolehlivost. O atentátu na Hendricha neměl Čurda ani tušení, zpráva ho zaskočila v momentě kdy právě přijížděl do Prahy. Následující noc prožil u rodiny Bautzových. Měl namále, málem ho při pátrací akci objevili, když se ukrýval pod hromadou nářadí ve sklepě. Prožil si hodiny hrůzy. Ráno jej navíc rodina vykázala a on neměl kam jít. Nepátral po svých druzích, odjel ke své matce na venkov. Tam v skrytu podkroví každý den četl strašlivé seznamy se jmény popravených. Vyslechl zprávu o osudu středočeské obce Lidice. V novinách mezi popravenými nalezl také jména svých kamarádů, rodin Kolaříkových, Mikšových, Pechalových.

Věděl že při jeho prozrazení je jistá smrt pro něj, i pro jeho početnou rodinu.

Lidice, popravy, hrozba smrti, to všechno ho zlomilo.

Bohužel byl na všechno sám. Většina jeho kamarádů v tu dobu byla zalezlá v úkrytu, pohromadě. Se svým velitelem, jenž byl vzorem morálkou i zodpovědností. Ve více lidech se to lépe táhne, lépe se snáší stres. I přesto je prokázáno, že Gabčík s Kubišem, jenž se ukrývali v kostelní kryptě v Resslově ulici v Praze nervově špatně snášeli osud Lidic, chtěli se udat a následně spáchat sebevraždu. A to byli odděleni od zpráv co se děje venku, o zkáze Lidic pouze zaslechli. Čurda si to "vyžral" celé.

Obsah jeho udavačského dopisu prozrazuje, že jedná ve stresu a plně si neuvědomuje jeho možný dopad.

Píše ...¨
Zastavte pátrání po útočnících na Heydricha, zastavte vraždění nevinných lidí, ježto atentát provedl Gabčík a Kubiš. Gabčík pochází ze Slovenska a Kubiš má na Moravě bratra řezníkem ......
Dle mého z dopisu přímo čiší zoufalství, hrůza z německých persekucí. Není to dopis vypočítavého člověka, prahnoucího po finanční odměně.

Těžko si někdo, kdo nezažil období Protektorátu, kdo se nějakým způsobem "nenamočil", dokáže dnes představit, jakou hrůzu si tenkrát museli prožít. Pud sebezáchovy v tu chvíli často zvítězí nad rozumem.

Stejně jako v případě Čurdy.

Nechci jeho čin omlouvat, ten se omluvit nedá. Zrada je zrada. Ale cesty k ní jsou různé. Ta, po které se vydal parašutista Karel Čurda, byla lemována nedisciplinovaností a strachem. Nikoliv vypočítavostí.

Ptáte se jestli schvaluju jeho potrestání smrtí ??

Schvaluju !!

Strach není omluva, je to jen vysvětlení. Za chyby se platí. Každý člověk který zradí, který zabije, který spáchá závažný čin by se tak mohl vymlouvat na strach. Čurda si smrt zasloužil, o tom není nejmenších pochyb. Mým cílem nebylo jeho jednání omlouvat, jen vysvětlit že ho ke zradě nevedly zištné důvody, ale pouhý strach. Hrůza o osud svůj, rodiny, strach z odplaty.

Soudit je snadné, ale ....

Nikdo kdo to nezažil nemůže vědět, jak by se zachoval v jeho situaci !!

Zdroje a literatura :
Někomu život, někomu smrt
Smrt boha smrti
Dva proti říši
Akce atentát
Atentát
čas.Historie a vojenství
Heydrich
VHÚ Praha
Čurda, foto z občanské legitimace Karel Čurda, foto po válce
Nezařazené  |  Autor: Jan Vála   2.2.2009  |  Přečteno: 310x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 63x | Průměrná známka: 1.5

 Komentáře: 8

Lahvic   13.9.24 - 22:40:50

Díky za tip. Jsem rád že má někdo podobný názor a nebojí se o něj podělit

Honza   12.9.24 - 10:57:55

Zajímavý článek o Karlu Čurdovi je tady:
https://medium.seznam.cz/clanek/hynek-jurman-proc-nema-karel-curda-pomnik-85260

Klem   26.12.16 - 12:44:42

Bohužel musím mít řadu výhrad, v textu je řada nepřesností a celkově to na mě působí tak, že Čurda byl prostě obyčejný člověk, který jenom dostal strach (a hlavně o své blízké) a že v podstatě nebyl tak špatnej.... Čurda, ale nebyl obyyčejný "civil" v Protektorátu - byl to v prvé řadě voják, který se doborovlně přihlásil k nebezpečnému úkolu. To že je v Anglii patrně ne zcela důkladně vybírali a připravili (neznalost prostoru - potravinové lístky, pracovní knížky, nahlašovací povinnost atp., celkové klima strachu, provokatéři, kolaboranti atp.) nelze brát jako polehčující okolnost jeho zrady - s výjimkou Gerika není doložen jiný případ parašutisty, který se dobrovolně přihlásil a zradil - ostatní takovým způsobem neselhali i když byli přímo ohroženi i s jejich rodinami (Pechal, Kolařík, Mikš....) Čurda byl patně 28.5. vyhozen od Bautzových (prostí lidé nevojáci - jejich strachu se nelze divit..) a ztratil přímý kontakt na svého velitele Opálku. Místo toho, aby kontakt navázal, udělal to jediné, co měli všichni parašutisté v podstatě zakázáno - uchýlil se ke své rodině. Není mi jasné, proč se nesnažil obnovit kontakt přes Moravcovy (přesun na Žižkov se mi jeví jako méně riskantní než přesun vlakem směr Třeboň - předpokládám, že na nádražích byly zostřené kontroly a předpokládám, že jel vlakem). O tom, že věděl o bytu Moravcových snad nelze pochybovat (k jejich zatčení došlo na základě jeho udání, o Zelenkovi-Hajském patrně nevěděl - toho se gestapo snažilo zatknout s cca 8 hodinovým zpožděním) a jsem si jist, že přes Moravcovy by kontakt obnovil. O to se zjevně nepokusil a radši odjel domů do Nové Hlíny. Formulace, že ostatní parašutisté byli zalezlí v úkrytu, nevěděli o popravách, nevěděli např.o Lidicích atp. je přinejmenším dost nevhodná resp. velice nepřesná a zavádějící. Úkryt v kryptě patrně nebyla špatná volba - s ohledem na domovní razie, na riziko udání ze strany sousedů, s ohledem na "logitiku" atp., rozhodně to na psychiku 7 par. musel být další nápor. To, že Čurda jednal patrně ve strachu, pod velkým psychickým tlakem (a za to ho nelze odsuzovat) je nasnadě, ale také z vypočítavosti - za záchranu sebe a svých blízkých obětoval druhé (a to si snadno mohl "spočítat"); o peníze patrně opravdu nešlo. Bohužel pro Čurdovo jednání nemám žádnou omluvu (chránil své blízké a obětoval daleko větší množství pro něj cizích lidí?) - když udával, tak konktaktní adresy (i do Pardubic) velmi dobře znal - proč je nevyužil, když se "ztratil"? Prostě selhal a to zcela - patrně neměl být nikdy do podobné operace nasazen a prvotní chyba se stala již v Anglii při jeho výběru... To, že jeho osobu zneužili komunisti pro svoji propagandu a záměrně si upravili, co se jim hodilo o tom není pochyb ... a tom jak to tenkrát Čurda viděl jeho očima se můžeme stále jen dohadovat; jednoznačný důkaz o tom bohužel není ...

Lahvic   19.7.10 - 23:02:48

I já děkuju Další pokračování o Čurdovi se připravuje. Pravdou je, že ke spolupráci ho následně nemuseli příliš nutit. Prvotní selhání vzešlo ze strachu, další konání bylo taky podkládáno strachem, ale bohužel i vypočítavostí ....

Lucy W.   15.7.10 - 11:43:23

Děkuji. Velmi pěkné. Ale je pravda, že by stálo za to podívat se i na to, jak později spolupracoval s gestapem jako volavka (až budu mít čas (dostuduju) plánuji se do jeho biografie pustit). Mám k němu blízký vztah, protože velmi přesně chápu, jak se bál a závidím všem, kteří mají jen "normální" a nikoliv patologický strach, který naprosto znemožňuje raciinální a někdy i jakékoliv jednání.

Bota   9.2.10 - 23:52:29

Myslim ze nikdo nezjisti, jak by to vypadalo vubec s celym svetem, kdyby Heidricha nezabili. Na druhou stranu za to byla zaplacena strasliva dan, v Lidicich jsem byl nedavno a asi nebudu mit silu se tam jeste nekdy vypravit.

Lahvic   14.2.09 - 21:21:55

Dekuju za podporu a velmi pěkně popsaný názor. Dnes v dobách míru je těžké si představit, pod jak strašným psychickým tlakem se tenkrát zasvěcení lidé nacházeli. Němci rozpoutali brutální teror zcela záměrně a přesně s tím účelem, že někomu povolí nervy. Tyto skutečnosti se bohužel velmi často lidem nelíbí a mají tendenci je posuzovat podle dnešních měřítek.

Bartalmission   13.2.09 - 16:01:38

S obsahem článku naprosto souhlasím. Má nejen historický, ale i psychologický rozměr. Tím se liší od řady různých článků a pojednání na toto téma napsaných, které se však vždy vyznačovaly určitou oploštělostí a schématičností mnohdy zřejmě podmíněnou tlakem tendenčnosti.

Souhlasím i s tím, že taková zrada si zasloužila a vždy zaslouží potrestat smrtí. Z psychologického hlediska by byl určitě zajímavý rozbor porovnání chování obou zrádců před popravou. Čurdův souputník zrádce Gerik šel údajně na šibenici statečně nebo spíš odhodlaně či odevzdaně, snad spíše s pózou, která však mohla být jen určitou maskou. Do poslední chvíle si prý vyměňoval sprosté vtipy s katem.

Diskuzní forum

11.10.2024 | Lahvic

Loni v létě jsem se na Chrápací éčko zajel podívat. Zby ... [více]

13.9.2024 | Lahvic

Díky za tip. Jsem rád že má někdo podobný názor a neboj ... [více]

12.9.2024 | Honza

Zajímavý článek o Karlu Čurdovi je tady: https://mediu ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 1628534
Přístupů dnes : 456
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 14

Kalendář

Dnes je:

Sobota, 12.10.2024

<<10 / 2024>>
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

dr.Gruntorád, předseda správní rady pivovaru v Nymburce je -

Normální člověkGraf 523
PodivínGraf 294
PožitkářGraf 296
ČuněGraf 301
DoktorGraf 312
SmolařGraf 281
Závidím muGraf 339
Já chci takyGraf 276
Kdo to je ? neznám.Graf 362
Vynikající herecká postavaGraf 341

Hlasů: 3326

Více anket

Databáze míst

Poslední vložené:
Jez Roztoky u Křivoklátu
Hospoda U jezzu
Restaurace Ludmila
Restaurace U Přívozu
Restaurace Višňová-Hájek

Zpěvník

Odběr novinek


Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ: 198552144

Copyright © 2001–2024 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ: 198-552-144