Pravidelní čtenáři tohoto webu mi začínají vyčítat dlouhodobou publikační abstinenci. Mají pravdu, nějak nenacházím inspiraci ku psaní. Ne že by nebylo o čem, pár vandrovních akcí v poslední době proběhlo, nějak ale nemám toho správného šéma. A než psát píčoviny podobné mému nezdařenému článku z nedávna, to na to raději dlabu úplně. Nicméně by alespoň stálo za zmínku že žijeme a fungujeme. Pro ten případ je ideální akce z minulého týdne, kdy se povedlo dohodnout čundr do Posázaví. Tentokrát jsme se vypravili s Bludim a Medelákem. Cíl? Kácov. Pivovar.
Pátek. Vyrážím do hospody, na místo našeho tradičního srazu. Medelák hlásí, že dorazí za deset minut, z čehož zcela správně usuzuji, že dorazí za čtyři hodiny. Už ho nějakou dobu znám. Nicméně v hospodě se logicky nenudím, zvlášť když se po telefonu náramně bavím na účet Grouly, jenž se rozhodl že si bude hrát na rákosníka a začal nejprve tím, že změnil barvu své pleti z bílé na žlutou. Ještě jsem ho neviděl, ale prý důkladně. Když mi sdělí že minimálně rok nebude moct chlastat, mé pobavení z cizího neštěstí už je neskrývané.
Nepopírám že jsem pěkná svině!
Medelák doráží, dává jedno a mizíme na vlak. Tam se setkáváme s Bludim a zcela dle plánu odjíždíme směr Sázava. Flaška s rumem koluje z ruky do ruky, kilometry ubíhají a panťák nás brzo vykládá v Čerčanech na nádraží. Přípoj jede za půl hodinky, hospoda nikde, mrzneme tedy na peróně. Sedáme na vlak směrem na Světlou nad Sázavou. Dráhy se činí a nám alkoholu chtivým vychází vstříc, v Ledečku je půlhodinová pauza. Za nádražím je restaurace, přímo se v tu chvíli vybízející k návštěvě. Panák zelený, pivko a mažeme zpátky na vlak. Ještě se stačíme od výčepáka dozvědět o vepřových hodech, plánovaných v místní hospodě na další den. Cíl na další den je tedy stanoven.
Kácov. Kroky nás neomylně vedou přímo k pivovaru. Jsme vcucnuti dovnitř, ihned zapadáme do kolektivu místních, kolují panáky, hraje se na harmoniku, zpívá se. Odcházíme jako jedni z posledních, v době kdy nálevna zavírá. Vzhledem k lehce deštivému počasí míříme pod nedaleký silniční most, jenž nám poskytl přístřeší už párkrát v minulosti.
Sobota ráno. Mrholí. Naštěstí jen krátce.
Balíme a vyrážíme pěšky směrem na Vranice. Cesta po kolejích není moc pohodlná, zato je spolehlivě nejkratší. Kus nad nádražím ve Vranicích rozděláváme v lese oheň a provádíme ohřev několika konzerv. Kempíme asi dvě hodinky, následně sedáme na vlak a míříme do Ledečka. Vepřové hody jsou pro nás dostatečným lákadlem. Činíme se, aby zásob jitrnic, prdelačky a dalších pochutin z prasátka povážlivě ubývalo. Navečer se rozhodujeme k přesunu do Senohrab, celo odpolední posedávání v jedné hospodě si už začíná vybírat svojí daň. Následuje tedy cesta do Čerčan a do zmíněného maloměstečka nedaleko Prahy. Tady navštěvujeme místní restauraci, kde se zdržíme "do židlí". Nedaleko odtud máme malý kempík, směřujeme tedy tam. Dopíjíme poslední zbytek rumu a uléháme do spacáků.
Ráno se probouzím první. Medelák nikde. V noci zmizel, vypravil se domů. Déšť je svině
Balíme a mizíme na vlak.
Co dodat? Asi už nic 
Autor: Jan Vála 18.12.2008 | Přečteno: 317x
Hlasováno: 6x | Průměrná známka: 1.0
No Bluďák včera žádné fotky nezpracoval, protože celou dobu byl přichystán vyrazit na lov. A Bluďák v tuto chvíli fotky opět odkládá, neb místo slibovaného lovu, si jde vyzvednout alespoň relax cache..
takže až se Bluďák vrátí, tak se teprve na ty fotky vrhne...
Tak hele Bluďáku, kde jsou ty slibovaný fotky ?? Já jich víc nemám, teda těch veřejně použitelnejch
Tak nám pak milý Groulo řekneš, co na ty tisíce fanynek, vrhajících po tobě svá roztoužená a jistě krásná lůna, řekne tvoje drahá polovička. Zcela jistě se nad tebou po té zákeřné nemoci smiluje a budeš moci alespoň přivonět, či prstíček smočit u některé z těch fanynek...
A za druhé, rozdíl je v tom, že my jsme vepřově pohodovali, zarumili a zapivili a máme z toho blažený pocit doteď, zatímco tvoje nadšené fanynky se stále pohybují v teoretické rovině
Kurvy ste!!!! Já se válim v nemocnici požírám tam ty jejich hnusy, půl roku je budu muset žrát i doma a pánové pivečko, RUMíček a vepřovou zabíjačku
Počkejte to se Vám vrátí
já totiž náramně zhubnu a budu mít spousty nadšených fanynek vrhajících po mě svůj roztoužený klín
, zatimco vy, Prasata tlustý, budete mít cirhózu jater.
Tak
Díky za doplnění. Projel jsem tak nějak stručně co se dělo, detaily ponechám na komentářích
Jé to je stručný.
Si třeba úplně zapomněl dodat pochvalu na pana Hostinského, který se o nás na vepřových hodech tak hezky staral. Neustále nás kontroloval jestli máme vše k pití či jídlu, doporučoval kulinářské specialitky. Na trávení nám něco domácího šláftrunku dodal. Nutno podotknout velmi dobrého....
A tak dále a tak dále.
Děkujeme za hlas!
Hlasů: 4896
lahvic@seznam.cz
2001–2026 T.O.Minessota Lahvic