Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Bez sněhuGermany France United Kingdom

Vltavská linie, opevnění z 30-tých let

Vynořený řopík u Zvírotic
Stavebně nedokončená linie předválečného opevnění začínala nedaleko obce Královská, kde navazovala na poslední řopík č.36 úseku B-29, který byl součástí opevněného předmostí Prahy. Od zmíněné obce kopírovala linie až na malé výjimky pravý břeh Vltavy směrem na jih proti proudu. U Purkarce se linie oddělila od řeky a pokračovala na východ k Rožmberským rybníkům. Řopíky bývaly vystavěny tak, aby pokud možno pokrývaly svou palbou hladinu řeky. V některých případech však meandrující řečiště neumožňovalo umístění krytů do blízkosti řeky z důvodu, že by se vlivem velkého zlomu linie příliž otevřely střílny směrem k nepříteli a krycí prodloužení čelních stěn objektů by přestalo plnit svou ochrannou funkci. V takovém případě se linie vzdálila od řeky a překračovala přes vysoké hřbety břehů. Na exponovaných místech byly bunkry stavěny ve dvou sledech, jinak bylo obranné pásmo tvořeno jedním sledem pevnůstek. Plánováno bylo několik opevněných předmostí na ochranu důležitých mostů a přechodů přes Vltavu. Před Týnem nad Vltavou linie překračovala řeku na levý břeh vytvářela před městem jediné realizované opevněné předmostí, tvořené z velké části dvěma sledy pevnůstek.

V září 1938 byla spousta pevnůstek vltavské obranné linie pouze v hrubé betonáži a postrádala vnitřní vybavení. Přesto však řeka, polní armáda v součinnosti s pevnostními objekty a z velké části hluboké údolí Vltavy tvořilo v té době těžko prostupnou překážku. V létě 1939 byla okupačními orgány nařízena likvidace veškerého opevnění na území Protektorátu, a tak byla většina pevnůstek do konce léta zničena. Odstřelu zůstalo ušetřeno pouze několik bunkrů. Bohužel, i z toho mála co po linii zbylo, je dnes většina zatopena přehradami vltavské kaskády. V současnosti je k vidění z vltavské čáry 9 zabetonovaných objektů. Pod hladinou přehrad se nachází podle dostupných informací dalších 15 zabetonovaných řopíků, z nichž se 5 bunkrů čas od času vynořuje z vody při kolísání hladiny. Podle některých informací, je u přívozu pod Zvíkovem další zabetonovaná a zatopená pevnůstka č.20 A-180. Na poválečných filmových záběrech a na fotografiích jsem však tento řopík nenašel. Zřejmě byla zničena už v době války.

Vltavské obranné pásmo bylo vybudováno v 11 stavebních úsecích.

Stavební úsek 122 (Moráň)
Stavební úsek 122 začínal na pravém břehu Vltavy u obce Královská, kde palebně navazoval na poslední objekt pražské čáry, stojící vysoko na skále na druhé straně řeky. Od zmíněné obce pokračovala linie proti proudu řeky k Moráni, dále přes Živohošť až k osadě Ústí, která stávala u ústí potoka Mastníku do Vltavy. Od Královské po Moráň byly bunkry stavěny blízko sebe vzhledem k exponovanosti místa. U Živohoště byla linie zesílena třemi objekty ve druhém sledu, protože zde byl vhodný otevřený prostor pro překročení řeky. V létě 1939 byly řopíky odstřeleny, zabetonovány zůstaly pouze dva - č.20 A-120z u přívozu v Živohošti a č.7 A-180z u Moráně. Bunkr u Živohoště je v současnosti oblíbeným místem pro potápěče a sestupová cesta k němu je dokonce popsána v knize "Příručka pro potápěče na Slapech". Řopík je podle popisu potápěčů v perfektním stavu, je jenom zanesen bahnem. O současném stavu objektu u Moráně nemáme informace.

Stavební úsek 124 (Zvírotice)
První objekt úseku byl vystavěn nedaleko samoty Rybárna u Županovic. Objekty byly stavěny od jihu na sever a protože byla linie nedokončená, tak severní část úseku zůstala v září 1938 neopevněná. Protože však řeka v tomto prostoru protékala poměrně hlubokým údolím, tak by obranu v tomto prostoru hravě zvládla polní armáda. Linie byla vytyčena podél Cholína, Obozu a Sejckého ostrova k osadě Ústí u Živohoště. Firmě se podařilo vybetonovat objekty až k osadě Oboz. Všechny objekty byly za okupace zničeny. Bývalá stanoviště bunkrů jsou dnes zatopena Slapskou přehradou.

Stavební úsek 126 (Kamýk)
Číslování objektů bylo od jihu na sever. Úsek navazoval u Županovic na úsek 124, odkud linie pokračovala ve dvou sledech přes podkovu, vytvořenou záhybem řeky, ke Zvíroticům. Od Zvírotic pokračovalo opevnění přes osadu Bučily ke Zrůbku. Zde začínal druhý sled pevnůstek, vedoucí až ke Kamýku. Úsek končil u hráze Kamýcké přehrady. V současnosti je dochováno několik pevnůstek v prostoru Kamýku; č.6/A-140z, 7/A-160z na skále nad mostem, 10/A-180z v zahradě a 11/A-180z v areálu pily. Při nízkém stavu vody ve Slapské přehradě, vystupují z vody další 3 bunkry ve Zvíroticích, v Bučilech a u bývalého Buzického statku.

Stavební úsek 131 (Těchnice)
Úsek navazoval na sousední úsek 126 poblíž dnešní hráze vodního díla Kamýk. Opevnění odtud pokračovalo jedním sledem kolem Proudkovic k Šefrovně. Od Šefrovny linie stoupala šikmo svahem na nejužší místo tzv. Solenické podkovy, kterou překračovala a prudkým svahem klesala na druhé straně zpět k řece. Od podkovy byly objekty stavěny přímo na břehu řeky. Linie pokračovala směrem k mlýnu Bláhov, přes Orlické Zlákovice, pod kopcem Bořín až k přívozu u obce Těchnice. Z úseku se dochovaly dva objekty. První je 5/A-120z ležící těsně u hladiny nedaleko Šefrovny. Druhý objekt č.20/A-160z leží nad Solenicemi pod hřebenem podkovy.

Stavební úsek 133 (Žďákov)
Úsek začínal naproti obce Těchnice a pokračoval proti proudu po pravém břehu k Podskalí a Radavě. Před Radavou, u samoty Mlýnec, linie opustila břeh řeky a ve dvou sledech překračovala vysoký hřbet břehu. S opevňováním okolo zámku Orlík nebylo počítáno, protože zde řeka protékala hlubokým kaňonem, ve kterém se nedaly rozvinout větší vojenské operace. Linie se opět přimkla k řece u samoty Želebůz a podél řeky pokračovala ke Žďákovu a k hájovně Hlaváček. Vlnu odstřelů přečkal pouze řopík č.11/A-180z, kterému byl zabetonován interiér. Ten je ale v současnosti 50 metrů pod hladinou Orlické přehrady. Po úseku se dochovalo pouze několik záhozů s betonovou drtí u areálu Radava. Zbytek je zatopen.

Stavební úsek 135 (Zvíkov)
Úsek začínal poblíž Žďákova a pokračoval podél Sobědražských břehů k Letoštici. Odtud linie pokračovala hlubokým údolím podél Černého víru ke Zvíkovu a poté vedla kaňonem Červenských proudů až k Červené nad Vltavou. Bunkry byly stavěny v poměrně velkých rozestupech, pouze u přívozu v Letoštici byla koncentrace hustší. V létě 1939 byla většina řopíků odstřelena, zabetonovány byly dva - 20/A-180 u zvíkovského přívozu a 22/A-120 u věžičky říčního vodočtu. Další osud bunkru č.22 nám však není zcela jasný. Na poválečných fotografiích jsme ho už neobjevili. Pravděpodobně byl zničen při další vlně odstřelů v roce 1942. Všechna bývalá stanoviště objektů jsou dnes zatopena.

Stavební úsek 137 (Temešvár)
Úsek začínal nedaleko mlýna Bouda pod Dolním Lipovskem. Linie odtud pokračovala po pravém břehu k Podolsku, kolem Honsova mlýna, Saníku až k Červené nad Vltavou. U pilíře železničního mostu byly vybetonovány poslední objekty úseku, neboť se firmě úsek nepodařilo dokončit. Protože zde bylo větší osídlení než v ostatních úsecích, odstřelu zůstalo ušetřeno hned několik bunkrů. Zabetonován byl č.2/A-180 u mlýna Bouda, 21/D2z a 22/D1z v náspu bývalého řetězového mostu v Podolsku, 23/A-200z v zahradě Honsova mlýna a 31/A-160 u mlýna Saník. Bohužel všechny objekty jsou dnes zatopeny hladinou Orlické přehrady. Nejsou však ve veliké hloubce, tak můžeme doufat, že se během nějakého opravdu suchého léta alespoň část z nich vynoří.

Stavební úsek 139 (Pašovice)
Úsek navazoval pod Dolním Lipovskem na úsek 135 a linie byla projektována podél Nového mlýna, podél Hladné k obci Pašovice. Firmě se podařilo vybetonovat pouze 15 řopíků. První vybetonované objekty stály nedaleko obce Hladná a souvislá linie vedla až k bývalému mlýnu Stružan mezi Pašovicemi a Kořenskem. Poslední objekty úseku palebně kryly první řopíky úseku 144 na levém břehu. Odstřeleny nebyly pouze dva bunkry č.28/A-180z u Hladné a 37/A-180z u Pašovic. Oba jsou zatopeny v Orlické přehradě, čas od času se vynořují při poklesu hladiny v jezeře.

Stavební úsek 144 (Týn)
Počátek úseku tvořil dvěma sledy půlkruh před obcí Neznašov, dále linie probíhala okolo samoty Bojiště k Bohunickému potoku a proti jeho proudu k zastávce Bohunice. Zde překračovala silnici na Týn a vedla dále kolem samoty Na Kohoutě směrem k
Hněvkovicům. Nedaleko Hněvkovic se linie vrací na pravý břeh. Odtud pokračovala na Jaroslavice a Purkarec, kde navazovala na sousední úsek 146. Objekty byly všechny kromě jednoho za okupace zničeny, dochoval se pouze druhosledový 67/B2-80z u bývalých Pardovic na břehu Hněvkovické přehrady.

Stavební úsek 146 (Vitín)
Úsek začínal u Zeleného kříže nedaleko Velechvína a pokračoval lesem kolem kóty U sv. Josefa směrem k Vitínu. Před Vitínem byla linie vyztužena druhým sledem. Odtud pak vedla jednosledově k hájovně Cirhan a dále pak na Poněšice. Nedaleko Poněšic se linie opřela o řečiště Vltavy, podél které měla vést až k Purkarci. Stavební firma posledních pět bunkrů nestihla vybetonovat. Dochoval se zabetonovaný objekt na zahradě hájovny Cirhan, č. 43/A-140. Všechny ostatní objekty úseku byly odstřeleny; po některých, zejména v lesních úsecích, můžeme najít pozůstatky v podobě jam plných betonu.

Stavební úsek 148 (Velechvín)
Linie úseku začínala u Staré Hlíny mezi rybníky Starý Vdovec a Rožmberk. Pět řopíků bylo přímo na hrázi rybníka Rožmberk. Linie dále přehrazovala železniční trať a silnici mezi Rožmberkem a Malým Tisým a pokračovala podél rybníka Dvořiště do Velechvínského polesí, kde měl úsek navazovat na sousední úsek 146. Bunkry však byly vystavěny jen po Písčitou Horu. Zbytek řopíků už firma nestihla vystavět. Dochován zůstal pouze bunkr č.41/D2z u výpusti rybníka Dvořiště. Jeho interiér je znehodnocen zabetonováním. Z ostatních se v lesích zachovaly pouze jámy plné betonu.

Prosíme všechny, kdo mají nějaké dobové fotografie bunkrů v okolí Vltavy ať se mi ozvou. Protož;e hladina Orlického jezera za posledních 40 let několikrát výrazně klesla (v roce 1976 dokonce o 19 metrů), je možné, ž;e má někdo fotografie i vynořených bunkrů od Saníku, Podolska nebo mlýna Bouda. Pokud je někdo máte, tak se mi prosím ozvěte. lahvic@seznam.cz Jiné řopíky se už asi nikdy nevynoří. Bunkr pod Zvíkovem je už pod minimální hranicí poklesu vody a tak je přístupný pouze pro potápěče. Četl jsem že se k němu chystají......

126/62/A-200z u Zvírotic v r.2005 Jez u mlýna Bouda pod Dolním Lipovskem, vpravo patrné zbytky 137/3/A-180. Rok 1959. Archiv p.Skrbka Podolsko v roce 1960, vpravo před rozebíraným lanovým mostem patrný 137/37/D2 .Archiv p.Skrbka
Nezařazené  |  Autor: Jan Vála   12.5.2008  |  Přečteno: 4344x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 13x | Průměrná známka: 2.0

 Komentáře: 4

Lahvic   19.5.08 - 22:50:17

Super !! Děkuju moc za info, přepíšu to v tom článku.
Jestli to tedy kleslo o těch cca. 19 metrů, tak se všechny tři bunkry v Podolsku asi nevynořily. Tam podle Karla Čáslavského stoupla voda o více jak dvacet metrů. Možná se ale vynořil bunkr u mlýna Bouda ....

petr   16.5.08 - 15:42:46

Ano nová kniha o Vltavské linii by měla vyjít snad koncem roku 2008. Už se těším !
Na dotaz o výšce hladiny na Orlíku v r. 76 mi na Povodí Vltavy bleskově odpověděli /velká pochvala/ : 27.3.76 byla výška hladiny na kotě 334,9 m.n.m, což jo o 19,7 m méně než je maximální výška hladiny. Oproti běžné, či průměrné výšce hladiny /nevím jaký je pro to správný odborný výraz/ je ten rozdíl tedy ještě podstatně menší než těch 19,7 m.

Lahvic   15.5.08 - 12:02:06

Ani si ten článek neklade za cíl odhalit o té linii něco světoborného. Je to prostě jen popis. Ano, z té knížky je samozřejmě čerpáno . Mimochodem, Lášek prý připravuje nové vydání o Vltavské linii, podobné jako je ta černá knížka o Pražské čáře.
Nevím, někde na internetu jsem četl že pokles byl o 27 metrů. Samozřejmě to nemusí být pravda. Kdyby to hrázný potvrdil nebo vyvrátil, byl bych rád.

petr   15.5.08 - 09:25:26

Zajímavé čtení, ale až příliš nápadně podobné Láškově Vltavské linii /1998/.Takže nepřináší nic moc nového. Ten pokles hladiny na Orlíku v r. 1976 o 27 metrů ?? Nevím, nevím jestli by to hrázný Zídek potvrdil !

Diskuzní forum

5.12.2019 | Lahvic

Ahoj. To už se hezkou řádku let nestalo, abychom restau ... [více]

4.12.2019 | Ťofka

No a jak to dopadlo, stojí tam už alespoň sedmipatrový ... [více]

4.12.2019 | Ťofka

Ahoj ahoj, Už nějakou dobu, kdykoliv hledám nějaké inf ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 742087
Přístupů dnes : 74
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 13

Kalendář

Dnes je:

Pondělí, 9.12.2019

<<12 / 2019>>
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031

Nejbližší plánovaná akce je:

22.5. - 24.5.2020 - 30.let Minessoty
Zbývá 166 dní.

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Jak se vám líbí stránky?

Super !Graf 648
Pěkné Graf 308
PrůměrGraf 329
Nic mocGraf 235
HroznéGraf 303

Hlasů: 1827

Více anket

Databáze míst

Poslední vložené:
Jez Roztoky u Křivoklátu
Hospoda U jezzu
Restaurace Ludmila
Restaurace U Přívozu
Restaurace Višňová-Hájek

Zpěvník

Odběr novinek


Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ: 198552144

Copyright © 2001–2019 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144