Minessota.cz
Stránky neortodoxních trampů


Víkend na seníku u Tehova v r.2002


V únoru 2002 jsme chtěli vyrazit s Medelákem na čundr, někam zalézt a v klidu přečkat celý víkend. Volba padla na seník u vesnice Tehov nedaleko Prahy. Sem jsme v minulosti několikrát zamířili svoje kroky při nepřízni počasí. Ani teď to nevypadalo na počátek jara, proto jsme se dohodli, že pojedeme sem. Vybaveni dvěma litry rumu jsme se v polovině února sešli v pátek u mě (Láva) doma. Skočili jsme na autobus a dorazili jsme k Medelákovi do Uhříněvse. Medelák ještě neměl zabaleno, proto jsme vyrazili až za tmy. Z nádraží jsme přejeli vlakem do Světic, kde jsme rovnou zamířili do hospůdky Garáž kousek nad fotbalovým hřištěm. Je to malá rodinná restaurace vytvořená v bývalé garáži. Dali jsme pár piv a razili jsme dál na Tehov. Od zmíněné vesnice nahoru na kopec Hůra to byl už jen kousek. Seník jsme našli v perfektním stavu, uvnitř se spoustou sena. Sice nebyl sníh, foukal ale silný vítr, proto jsme vzali celtu a deku a ucpali jsme jimi prkenné stěny, kudy dovnitř táhlo. Utěsnili jsme se před průvanem jak se dalo. Naladili jsme na našem malém přístroji Radio 1 a vařili na lihváři jeden grog za druhým. Usínali jsme za zvuku hard-corových kapel .....

Probudili jsme se poměrně pozdě. Nebylo kam spěchat, chtěli jsme zůstat tady. Posnídali jsme konzervu a zapili jí grogem. Sice byla všude spousta sena, lihvář hořel prakticky v jednom kuse. Buď se na něm vařil grog, nebo pouze jeho plamínek vytvářel uvnitř seníku skromné teplo. Stačil vždycky závan větru a teplo bylo pryč, protože dokonale utěsnit seník se nám nepodařilo. Až do večerních hodin jsme s malými přestávkami vysedávali v seníku a poflakovali se. S tmou na nás ale dopadla žízeň kterou rum nebo voda nemohly zahnat. Zanechali jsme tedy bágly na seníku a vydali jsme se do hospody. To jsme potřebovali, pivo nám moc chutnalo. Dali jsme jich několik a vydali se nazpátek. Začalo hustě sněžit. Dovnitř seníku nám s každým závanem větru dovnitř vlétlo i množství sněhu. Snažili jsme se stěny ještě v rámci možností dotěsnit. Později ale naštěstí přestalo sněžit, takže jsme od sněhu měli klid. Opět jsme uvařili několik grogů, zapnuli rádio a poslouchali něco, o čem se Medelák vyjadřuje jako žaludeční hudba. Když se nám povedlo vyprázdnit i druhou láhev rumu, šli jsme si lehnout.

Ráno nás budily pohyby seníku, prudký vítr s ním pěkně cloumal. Zabalili jsme si věci, navlékli na sebe co se dalo a vyrazili jsme směr Uhříněves. Stavili jsme se ještě u Velké Prahy na jednom, kde jsme důstojně zakončili tento vandr.


Vytištěno : 7. 12. 2021 | Autor : Jan Vála | 12.11.2007

https://www.minessota.cz/clanek.php?id=88