Z prdele klika

To jsme jednou na jaře koncem 90. let vyrazili na vandr do Novohradských hor. V té době to byla téměř neprobádaná, opuštěná a liduprázdná krajina, kde se dalo čundrovat celý týden a nepotkat ani živáčka, ani mrtváčka. Žádní tůristé, žádní bikeři, žádní ochranáři přírodnin a podobní prudiči, jen krásná příroda bývalého hraničního pásma.

A jako vždycky, i tentokrát jsme se šli podívat do Pohoří na Šumavě - opuštěné vesnice, která vypadala jako poválečné pohraničí. Jedinou známkou novodobé civilizace byl - většinou prázdný - piket pohraniční policie nad obcí.

Jak jsme se courali přes vesnici, začalo se dost rychle zatahovat a pak přišla taková ta klasická "mírná" šumavská bouřka. Polorozpadlé domy s děravými zbytky střech příliš komfortu nenabízely, takže jsme se zdekovali do opuštěného kostela. Dali jsme gábl a i když k večeru bouřka přešla, parťák začal řešit, že může mít pokračování a kostel je celkem fajn úkryt, takže tady zabivakujeme.

Už jsem si chtěl vybalit bágl a zabydlet se, ale najednou se mi - nevím proč - v tom kostele přestalo líbit. A fest! Těžko se to popisuje, ještě hůř vysvětluje, ale něco mě nutilo z toho kostela vypadnout. Takže jsem parťáka přesvědčil, že pršet už nebude a když jo, tak jen trošku (co to znamená na Šumavě, znalci vědí) a že studená podlaha kostela je hnus ve srovnání se seníkem na Kamenci.

Parťák moc nadšený nebyl, ale když pochopil, že v tom kostele fakt nezůstanu, otráveně hodil bágl na záda a šlapali jsme lesem k seníku. A sotva jsme z toho kostela vypadli, tak mě ten hnusnej nepříjemnej pocit opustil.

V neděli jsme se vrátili domů, v pondělí jsem otevřel noviny a asi už vím, proč se mi v tom kostele nelíbilo. Ten kostel se pár hodin po našem odchodu skoro celý sesypal! Sice na nadpřirozená znamení a kouzla moc nevěřím, ale ...

--- --- ---

TP: kdysi jsem tuhle příhodu hodil na jeden trampský web, a druhý den koukám, že bdělé oko cenzorovo název upravilo a "Z prdele kliky" se stalo "Velké štěstí". No, tvl - to mě teda fakt nasralo, protože když mám velké štěstí, tak mám velké štěstí, ale když mám z prdele kliku, tak mám z prdele kliku a nic jinýho. A je to moje prdel a moje klika a tu mi nikdo cenzůrovat nebude. A jak jsem se nasral jak brok, tak jsem celý článek smazal.

Takovej jsem já!

A protože tady na Minessotě se krasomluva moc neřeší, věřím, že tenhle můj plk tady může žít dál i s tou "klikou v prdeli".

Vytištěno : 20. 4. 2024 | Autor : Honza Britt | 10.11.2016

https://www.minessota.cz/clanek.php?id=404