Minessota.cz
Stránky neortodoxních trampů


Už to bude rok aneb po roce na Wimpym


Jak už název napovídá, už to bude rok, co se mi poštěstilo zavítat na koncík Hustýho Wimpyho, někde se tu povaluje i článeček na toto téma. Uplynul zhruba rok, kdy jsem na jeho domovském webu narazil na zprávu, že hodlá zavítat do Uhříněvse, konkrétně do restaurace Velká Praha. Bylo jasno, že této akce se musím zúčastnit.

Ihned jsem začal propagovat daný termín a shánět spoluhltače tohoto kulturního zážitku. A zde vzniká jistý omyl, či nedorozumění, které bych měl osvětlit. Prapůvodně jsem totiž všude zmiňoval termín sobota(jaj, teď jsem zapomněl číslíčko, ale byla Lednová), takže vše se domluvilo na sobotu. No jo, ale v týdnu před avizovanou sobotou kouknu pro kontrolu na web a ouha koncert se koná v pátek.. Myslel, jsem si tedy, že jsem to zvoral, ale později se vysvětlilo, že došlo k přesunu termínu. Nu škoda, díky tomuto omylu, někteří nepřišli, neb nešel změnit plán, a někteří přišli a ty si užili kultury do sytosti.

Celý pátek v den zmiňovaného koncertu jsem byl jak na trní, nepodařilo se mi zarezervovat stůl. takže sem byl stále na pochybách jestli chytneme místo. Takže jsem pro jistotu s Mírou a Jardou domluvil, že v zájmu civilizace vyrazíme o chlup dřív, zasedneme místo a nehne s námi ani polskej zájezd.

Tak se taky stalo a mi kolem šestý zasedali k volnému stolu u Velký. Vyklizený prostor vedle našeho stolu dával tušit, že porci muziky asi dostaneme neochuzenou ani o jeden decibel.

Takže místa v hospodě by byla, začali jsme tedy ladit. Staví-li se dům, nevyplatí se šetřit na základech, chlásta-li se, mělo by se s plným žaludkem, takže hned na uvítanou jsme vdechli vskutku delikatesní večeři. Já to pro jistotu ještě upevnil antabusem(jak familiárně nazývám pilulky Antiethanolu, přírodního preparátu na podpoření jaterní činnosti). No a pak už se začlo ladit. Tedy zatím né nástroje, ale škopky.

A tady nutno dodat, že se projevil snad první a zatím jedinej nedostatek večera, vlastně spíš, jen Velké Prahy. No zkrátka, ta vrchní je nějaká divná. Nejdřív nevěděla, který piva, psát na kterej lístek, ale to bych ji odpustil, pádž, jsem zasedali ve stejném okamžiku, jako cizí člověk vedle u stolu. Ale pani to narovnala, když přinesla kořalu(tentokrát jsem fakt neobjednával, a vydržel sem to celý večer), která nám vůbec nepatřila. No jo stane, ale proč se nás pak ještě asi 10x ptala, komu ta kořala patří. Jak to mám asi vědět ty chytrá, já tu nepingluju, dalo by se říct, ale to už by nám pivo nedonesla, tak se držela huba. No nakonec se vysvětlilo, že objednávka byla vedle u stolu(asi po hodině se po těch panácích začali shánět Smile ) Nu což, asi měla holka nakapáno.

No tak po pár pivech nastala kýžená hodina a dorazil Wimpy. Přesně jak jsme čekali, usadil se na židli přímo vedle našeho stolu. Namířil na nás reprák zíci Salašárské zvonice a počal ladit. V rámci ladění probíhal i zvuková zkouška. Znáte to všichni 1 2 3 zkouška.. Tu orel tu orel, ako ma počuješ. HaHA, sme na Wimpym čtenáři, takže zkušební slova byla m.dat, k.nda, k.nda, p.ča, š.kej mne m.rdej mne, no však to znáte.. No a začalo se hrát. Snad náhoda, snad původ z Ústí, za to může, že hned první dva songy řešili romskou otázku(třetí byl pro jistotu a zachování dekoru odložen na později). Kdo chce může si pod článkem najít hned první video a uvidí jaký byl úvod... Já si jen dovolím kousíček refrénu... Cituji: Daj železo na dvoukolák, pojedem do sběrny...

Nu dál by se dalo pokračovat tak jako v minulém článku, pilo se bavilo se, atmosféra naprosto delikatesní, kdo tam nebyl, přišel o dost. Nicméně co bylo jinak, fakt se nám poštěstilo a Wimpy si během přestávek přisedl k nám ke stolu. Takže krom výborného koncíku jsme měli možnost i hodit řeč a musím říct, že je to fakt prima člověk. Taková to byla plodná debata.

No nebudu zde již dále plkat a doporučím shlédnout následující videa...


Vytištěno : 26. 5. 2019 | Autor : Jaroslav Zitta | 18.3.2010

https://www.minessota.cz/clanek.php?id=235