Jak jsem se potkal s Ubuntu

Předem podotýkám, že následujících pár větiček není žádný odborný článek, recenze či návod. Spíše bych to bral jako nastínění zajímavé varianty pro naprosté laiky a začátečníky a také pro ty, co třeba uvažují o přiblížení se Linuxu, ale bojí se experimentovat, nebo si snad bořit stávající(hádám, že Microsoftí) OS.

Takže jak to všechno začalo, no už od střední školy, jsem samozřejmě o různých distribucích Linuxu věděl, ale tenkrát sem si říkal, je to sice zdarma, ale všechno je to složité a nehezké a zlatý okýnka. Nicméně když jsem začal na Linux narážet i v práci, pomalu ve mě začal hlodat červíček, zda-li to přeci jen nezkusit. Jednou jsem dokonce domu přitáhl na cédéčku nějakou LIVE verzi(tato se nemusí instalovat, nabootuje z CD přímo do stavu používání, s jistými omezeními samozřejmě), ale nebyl na to čas nějak hlouběji testovat, takže CD zmizelo hluboko pod jiným softem, který se permanentně u mě na stole válí. Tou poslední kapkou, resp. dvěma byl UPTIME na jednom serveru v práci. 365 dní byla poslední hodnota, kterou si ještě pamatuji a kdyby se nevypnul z důvodu revitalizace HW, tak běží dodnes. Samozřejmě bylo mu trošku potřeba pomoci v době výpadků el. energie jsem UPS, na které běžel, připojil na další, aby měl dost šťávy na delší výpadek. No a druhá kapka, byla jednoduché sdílení souborů, bylo potřeba nastavit dost specifické sdílení jednoho disku, ve windowsech neřešitelná záležitost, která se pod Linuxem rozběhla včetně několika zajímavých fičurek.

Takto nahlodán, jsem začal koumat, jak bych to doma vymyslel. Sebral jsem svůj starší domácí počítač. Jedná se o INTEL P4 1.8Ghz, 512 MB RAM, ATI RADEON 9200, 2x HDD 160 GB a 80 GB). Na tomto stroji mi běží zcela legální Windows XP HOME. O ty jsem samozřejmě nechtěl přejít. Já vím, mám XP (taky legálně) na druhém kompu, ale přeci jen, jednou jsem je zaplatil, tak proč je vyhazovat, navíc na tom 160GB disku mám i nějaká multimediální data, o která nechci přijít. Takže jsem doma vyštrachal nový ještě zabalený 80GB disk a vyměnil ho za ten původní 40 GB, na kterém byli bezcenné kravinky. Takže v tuto chvíli jsou v PC dva fyzické disky 160 GB(Windows) a 80 GB(pro Linux) Z netu jsem stáhl nejnovější verzi UBUNTU 9.10(Ubuntu jako jediné jsem předtím v práci zkoušel ve virtuálu a graficky se mi líbilo) obraz vypálil na CD.

A šlo se na to, nastavil jsem bootování z CD-ROM a za chvíli se již CDčko rozvrčelo v mechanice. Uvítala mne nabídka spuštění již zmíněné LIVE verze UBUNTU, spuštění instalace a nebo nabootování do systému na prvním disku. Dal jsem tedy instalaci. Kdo by čekal, nějaké složitosti, tak smůla. Nedělal jsem sice screeny, ale vězte, že instalace podobná windows. Takže nejdříve jsem nastavil svůj jazyk a rozložení klávesnice. U tohoto nastavení, lze rovnou v jednom řádku otestovat rozložení znaků. Malé a bezvýznamné plus oproti windowsu. Otázka na časové pásmo byla také zcela triviální, a hurá na další. Trošku zádrhel nastal u rozdělení disku.

Ono totiž, jak jsem již zmínil, chci provozovat jak WINy tak Linuxe, takže bylo potřeba Linuxe přesvědčit, aby se uskladnil na ten druhý 80 GB disk. instalace dávala na výběr, buď obě instalace dát na jeden disk a umožnit výběr OS, nebo smazat původní OS(Windowsy), vybrat disk k instalaci(tada by se sice dal vybrat ten druhý disk, ale nebyl jsem si jist, jestli to pak nepřepíše MBR pouze na Linux a Windowsy se tím ,,zneviditelní´´. Vlezl jsem tedy do poslední nabídky, která se tuším jmenovala pro zkušené, nebo tak nějak, ale kdo bude instalovat, určitě nabídku pozná. Spustil se nástroj dělení disku, zde jsem krásně viděl oba fyzické disky. Každý fyzický disk Ubuntu označilo prefixem(SD) a písmenem. V mém případě tedy dva disky označeny jako SDA a SDB. Dle toho, že SDA byli 2 Partitions a obsazené místo, usoudil jsem, že to je Windows disk, druhý byl zcela prázdný, takže jsem zde naklikal, vytvořit novou Partition. Resp. 2, protože instalace Linux si vynutila ještě jeden loggický disk pro odkládání souborů, takže vznikly na jedno disku 2 logické disky, 60 GB pro Linux a 20GB na SWAP(teď jsem se dočetl, že velikost swapu se doporučuje stejná jako velikost RAM, více jak 1GB nemá smysl. Takže mne v nejbližší budoucnosti čeká ještě poštelovat velikosti, ale to lze přímo za chodu, takže no problem).

Následovalo nastavení uživatelského jména a hesla, opět zcela triviální. O další překvapení se postarala následující obrazovvka s dotazem, zda-li importovat uživatelská nastavení a data z XPček(To mě p.ser to sem nečekal), nechci, chci začít zcela z čista. A hurá instalace běží.

Až dosud bylo vše bez obtíží a zcela jednoduché, a kdo čeká, že se zde rozepíšu jak potom něco spadlo, tak nikoliv Instalace doběhla, následoval restart. Zde nutno podotknout, že restart to oproti Windowsum byl inteligentní. Windowsy se po instalaci restartnou a pokud nestihnete vyndat bootovací CDčko, či zrušit bootování z CD-ROM, často vám opět samo nabootuje do instalace. To nebyl tento případ, těsně před restartováním se sama vysune mechanika s výzvou na vyndání CD, pro pokračování třeba stisknout ENTER. Opět zcela geniální detail, který o něčem svědčí. PC se restartovalo, naběhlo, přihlásil jsem se a voalá další překvapení. Vše naběhlo, rozlišení ihned nastaveno přesně takové, jaké je doporučené pro můj monitor a jako třešínka my i zahrál zvuk. Chápu, je to normální, že PC zvučí, vždyť má zvukovou kartu. To bych se, ale včera nesměl 2 hodiny zaobírat přesně na tomto PC s instalcí driveru do XPček. Vyndal jsem totiž 5.1 zvukovku a přendal do druhého PC a v tomto jsem se vrátil k integrované. Jenže ta už je samozřejmě mnohem starší(PC jsem kupoval někdy v roce 2002 nebo 2003). CD s drivery sem nemohl najít, takže 2 hodiny googlení a zkoušení na XPčkách a ani jedno kliknutí a automatická instalace v UBUNTU během instalace, no není to paráda.

Závěrem snad jen, kdo to dočetl až sem, může se těšit, článek časem doedituji o delší zkušenosti s používáním, s poinstalačním nastavením(na to již nebyl čas, takže mne to čeká dneska) atd. Také se omlouvám za překlepy a chyby, soustředil jsem se na popis situace, korekturu si udělám s časovým odstupem..

Vytištěno : 18. 4. 2024 | Autor : Jaroslav Zitta | 12.11.2009

https://www.minessota.cz/clanek.php?id=227