10.9.2018 - 05

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

 

 

Na jaře v roce 1990 jsme si postavili srub na Benických skalkách poblíž Uhříněvsi. Zpočátku byl srub postaven jako jednopodlažní (malý a útulný). Zde jsme založili trampskou osadu Minessota, s mohutnou členskou základnou - čtyři členové. Pictus, Unkas, Lahva a Píba . V létě se na tento silný kořen Jižňáckých trampů nabalilo Uhříněveské bahno v podobě - Karlik , Jarda a Kóža. V zimě se ve dveřích srubu objevila naše nejhorší noční můra - Medelák. S přibývajícím počtem kamarádů se zvyšovaly nároky na prostor a pohodlí a proto jsme společnými silami srub zušlechťovali. Pod našima rukama srub vzkvétal do šířky i do výšky. Během dvou let dosáhl srub gigantických rozměrů malé horské chaty...

Bunkr u Nových Osinalic v r.1995 Beton. Běžný stavební materiál, obklopující nás všude kolem. Zcela všední věc, bez které bychom se dnes asi jen špatně obešli. Zajímá vlastně jen výrobce a stavební firmy, jedny za kolik jej prodají a ti druzí za kolik kubík koupí. Pokud ovšem stavební firma vybetonuje kryt, mající za úkol chránit vojáky v předválečných dobách proti útokům nepřítele v případě války, rázem máte několik desítek a časem stovek nebo tisíců lidí, které onen beton zvláštním způsobem fascinuje. Vytváří se fotografické sbírky, mapuje se umístění pevnůstek v terénu, vytváří se ucelený pohled na to, co naši předkové ve spěchu budovali na obranu republiky, co vlastně nikdy svůj účel nesplnilo a co je vlastně jen mementem oněch pohnutých dob. Na vlně zájemců o předválečné opevnění jsme se v polovině devadesátých let minulého století vezli také.

Rok 1995 se rychle blížil ke svému závěru a zima před prvním prosincovým víkendem ještě zdaleka neukázala svou tehdy obvyklou tvář. V příhraničních horách se p ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 30.8.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 2479x

Berounka 2018 Je tomu deset let, v první polovině června roku 2008, kdy jsem pravou nohou vykročil po strastiplné vodní cestě po Berounce z plastové kánoe na pevnou půdu v Roztokách u Křivoklátu, a přísahal si přitom, že podobnou vodáckou výpravu absolvovat již nikdy nebudu a po zbytek života zůstanu suchozemským tvorem. Leč bolest rukou ustoupila, šrámy se zacelily, a má mysl postupně opustila radikální protivodáckou rétoriku. Přesto to trvalo několik dalších let, než jsem se pokusil zorganizovat další výpravu po některém z vodních toků, odvádějících vodu z kotliny i hor českých do severních moří. Protože jsem se vždy rád vracel na stará známá místa, Berounka pro plánovanou akci byla pro mně prioritou. Zkusmo jsem tedy nadhodil plán a brzy se mi dostavila kladná zpětná reakce. Psal se tedy rok 2014 a na zmiňovanou řeku jsme vyráželi s pádlem v ruce podruhé. Napřesrok se situace opakovala a pomalu se z vodního putování stala tradice. Když už jsme zvažovali nad změnou prostředí, sucho toho roku nás z ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 6.7.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 211x

Gastro-vandr r.1996 Chrápací Éčko. Zvláštní, i když logický název námi poměrně oblíbeného místa na Kokořínsku. Bunkr předválečného opevnění typu E jsme objevili v zimě roku 1995. Tehdy jsme s Pictusem, Jardou a Unkasem zamířili vandrem do míst, kde se podle jedné velmi nepodrobné mapy měla nacházet menší linie pevnůstek a kterou jsme chtěli objevit. Najít tzv. řopíky poblíž Nových Osinalic nebyl nakonec vůbec žádný problém, hned první pevnůstka na nás vykoukla přímo nad lesní cestou. A vzápětí pod ní, v malém údolíčku, svažujícím se z hřebene ke vsi Medonosy, jsme z návrší zahlédli téměř čtvercovou betonovou střechu. Svým tvarem se od ostatních bunkrů lišila a nám bylo na první pohled jasné, že před námi stojí poměrně vzácná pevnůstka. O to větší bylo překvapení, když jsme při svitu baterky nahlédli dovnitř. V jednom koutě stísněného interiéru se nacházela postel, pod střílnou stolek, vedle něj pak kamínka. Vchod byl zakryt kobercem. V pevnůstce jsme nalezli ideální místo na přenocování. Malá bubínková ka ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 14.6.18  |  Komentáře: 4  |  Přečteno 2450x

S romadúrem na Domašín v r.1995 O pestrosti naší vandrovní stravy v první polovině devadesátých let nemohla být řeč. Ve většině případů obsahovala polovinu chleba, jednu nebo dvě konzervy paštiky, nějakou polívku v pytlíku a dvě větší konzervy, zpravidla obsahující luncheonmeat a vepřové maso ve vlastní šťávě. Jen málokdy jsme si přilepšili změnou obsahu a téměř nikdy navýšením dávek. Raději jsme po místních špeluňkách a putykách občas k pivu zobli nakládaných utopenců, gothajských salámů nebo tlačenek s cibulí, případně ohřátých párků pochybné kvality. Více jídel hospůdky nenabízely, tedy alespoň ne ty, které jsme navštěvovali. Terno bylo, když jsme narazili na guláš. Moderní "výsmažovny", v podobě, jaké je známe dnes, tehdy buď vůbec neexistovaly, nebo si na jejich přítomnost nepamatuju. A popravdě, tehdy bychom se podobnému podniku zřejmě vyhnuli obloukem, neb by jsme jistě preferovali dobré pivko s utopencem, rumem, cigárkem a společností štamgastů, než smaženou stravu s jedním pivem a hordou na řízek s hranolka ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 29.5.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 191x

Silvestr 1993 - 94 Byl poslední den roku 1993, když jsme s Grepou navlékli stařičké odrbané maskáče, vzali batohy na ramena a vyrazili vstříc dalšímu z mnoha vandrů k Srnčímu palouku. Nebyli jsme jedinými z naší party, kdo toho dne mířil do Posázaví, ale staré armádní hadry jsme na sobě měli jen my dva. Krom Pictuse zamířila oslavit konec uplynulého roku pestrá plejáda lidí blízce i vzdáleně spojené s naší tehdy poměrně mladou osadou. V podvečer se v hostinci blízko nádraží v Senohrabech sešla celá parta ve složení Unkase, Moniky, Karlika, další Moniky, Kóži, Jardy, Robika, Medeláka a již zmiňovaného mě (Láva) a Grepy.

Jaká byla tehdy situace v našem "civilním životě"?

Třetím rokem jsem se učil ve studijním oboru na automechanika a protože mi bylo čím dál více jasné, že obsah mé dutiny lebeční mě v dalším životě příliš neuživí, měl to být i poslední učňovský rok mojí předpracovní kariéry. Nadále jsem vlastní obživu musel svěřovat téměř výhradně horním končetinám.

Un ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 8.4.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 196x196x

10 věcí na zimní tramp, bez kterých se neobejdete Chystáte se v zimě trampovat nebo jen nocovat v přírodě? Pak byste rozhodně neměli zanedbat vybavení! Co byste si určitě měli vzít? Poradíme vám rádi v tomto článku.

1.Správné oblečení
Co tím máme na mysli? Tenké vrstvy, které můžete libovolně přidávat či schovávat do batohu. Základem zimní výbavy je funkční termoprádlo. Přečtěte si, jak správně vybrat termoprádlo Jako vrchní vrstvu určitě zvolte softshell. Nezapomeňte na čepice, rukavice a kukly. Pro jistotu si s sebou vezměte náhradní kusy.

2.Dostatečně velký batoh
V zimě budete potřebovat větší batoh, než jste zvyklí z léta. Ponesete s sebou více oblečení a také silnější spacák. Zařiďte se tak, abyste k batohu přivazovali maximálně pěnovou karimatku a sněžnice, v opačném případě by se vám šlo špatně. Vybírejte dle velikosti, doporučuji

Nezařazené  |  Autor Petr Jandák 13.2.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 331x

Heřmaničky, tam a zpět Cíl toho vandru byl jasný. Podzim roku 1995 byl zhruba ve své polovině a pravidelnou vandrovní destinací byl pro nás seník na vrchu Kalamajka nedaleko Domašína u Vlašimi. Do těch míst jsme vyráželi rádi, neboť v případě nepohody skýtal seník celkem pohodlné suché spaní a disponoval i něčím, co v té době šlo s našimi vandry tak nějak ruku v ruce. Oblíbenou hospodou. Ta byla od kempu sice poměrně vzdálená, ale co bychom pro trochu nápoje v trávicím traktu neudělali. Restaurace "U Keharky" v Radošovicích se tak v poměrně krátké době pro nás zařadila mezi nejnavštěvovanější putyky za celou naší vandrovní dobu.

Suché spaní na seníku umožňovalo i významnou redukci vybavení. O většinu jsme beztak přišli při požáru srubu na Srnčím palouku a doplňovali ho jen zvolna, protože zkrátka nebylo tolik potřeba. Konkrétně například můj batoh na zádech v říjnu roku 1995 obsahoval pouze postarší dekový spacák, děravou, na jedné straně propálenou, a vůči dešti jen málo odolnou celtu. Poslední ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 4.12.17  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 367x

Do kempu u Pustého zámku Kdo zná Prahu i její okolí, nebo má před sebou alespoň její mapu, tak ví, nebo vidí, že mezi Hrnčířemi a Uhříněvsí je poměrně velká vzdálenost na to, aby se lidé z obou příměstských obcí běžně setkávali. Chtělo to trochu náhody, aby se nezadaný mladý muž obce jedné setkal s nezadanou mladou ženou ze vsi druhé. Tou náhodou byl v případě mých rodičů na počátku sedmdesátých let minulého století vandr. Ten se pak stal motorem jejich vzájemného vztahu až do doby, kdy se na svět rozhodl přijít můj brácha, který mimochodem započal svou životní éru právě na jednom z mnoha jejich čundrů. Když už brácha dosáhl parametrů, že by zvládl i menší trampské putování na zádech jednoho z rodičů, přihlásil jsem se k žití na tomto světě já. Bylo po čundrech. Ale také po několika dalších letech i po jejich vzájemném soužití. Tak už to prostě v životě chodí. Jedno však v srdcích ani jednoho z nich nevymizelo, a to láska k trampingu, vandrům, čundrům, nebo jen cestám a toulkám po končinách, luzích a hájích če ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 11.10.17  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 553x

Na Kralicko po letech Hned zkraje bych měl asi napsat pár slov o mě a myšlenkových pochodech, které pak utvářely popisované události. Odjakživa jsem býval spíše konzervativní člověk, nikoliv striktně, ale většinově. Což v moderní hektické době není úplně dobrá vlastnost. Líbí se mi stará architektura, té moderní nerozumím. Raději klopýtám po kořenech brdských stromů po nezpevněných pěšinkách, než bych se vyhýbal davům cyklistů po asfaltem čerstvě vylitých cestách. Nesdílím názory že všechno nové je hezké a vše co bylo, by se mělo zapomenout a nahradit právě tím moderním. Mám-li na chuť na pivo a na výběr ze dvou odlišných restaurací, raději zvolím postarší špeluňku s několika místními štamgasty, než době poplatnou "výsmažovnu" (dnes se v nich nevaří, ale smaží), plnou elastických oděvů dle poslední nabídky z nejmenovaného obchodního řetězce, kteří proto, aby ukázali že jsou cyklistická šlechta, raději ani plánovitě nesundávají u stolů helmy. Pivo v té stařičké putyce mi prostě více chutná. Moderní trendy mě ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 9.10.17  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 400x

Na Madeiru ! Ostrov Madeira. Pravděpodobně jej většina lidí zná a správně jej dovede na globus světa zařadit. Mnoho z nich pak má v povědomí, že jde o snobskou lokalitu, kam jezdí vyvalovat šunky vyšší střední vrstva, která nemá našetřeno na Karibik, ale středomořská zábavní a plážová centra jsou pod jejich úroveň. Částečně mají pravdu. Mě už Madeira nějaký pátek nazpět lákala především sopečnými horami, které jsou v podobné oblasti prý skvostem. Leč vzdálenost a přepravní podmínky mě úspěšně odpuzovaly.

Musím přiznat, že z létání jsem měl vždycky strach. Zároveň ale přitahovalo mou pozornost, a lidé, kteří se jím zabývají, vzbuzují mou úctu. Poměrně často jsem jezdíval k ruzyňskému letišti sledovat vzlétající i přistávající stroje. Nikdy jsem nebyl opravdový nadšenec, co na pozorovatelnách kolem letiště tráví veškerý volný čas a za fotografickou techniku, co letadla zvěčňuje, utrácí nemalé částky. Spíše když jsem míval cestu okolo a trochu volného času, zajel jsem se k letišti podívat ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 20.8.17  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 495x

Putování pod Račí Po událostech tohoto vandru se mi v paměti dochovaly jen tři menší zlomky. Ty tvoří jedna událost, znalost počasí a známost účastníků tohoto téměř zapomenutého vandru. Vzhledem k nim však lze určit jeho přibližné datování. K víkendovému čundru jsme tehdy vyráželi ve třech, ve složení mě (Láva), Unkase a Grepy. Tato naše trojice putovala čundrem téměř výhradně v roce 1996, kdy ostatní z naší party zaměstnávala vojna, práce a počínající rodina. Jaro i léto toho roku bylo vandrovně plné, leč jsou velmi dobře popsané a náš sychravý vandr prostě není kam nacpat. I nepříliš vlídné počasí odpovídá spíše podzimu, který v roce 1996 býval deštivější. S největší pravděpodobností se náš čundr odehrál v polovině září zmiňovaného roku.

Jediná událost, která se mi po něm dochovala, patří nedělnímu putování. Sestupovali jsme tehdy zarostlým údolím jižně od Pustého zámku na Kokořínsku. Do těchto míst jsme se nikdy předtím, ani nikdy potom nepodívali. Nebylo o co stát, údolí není nijak schů ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 16.7.17  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 660x

Diskuzní forum

12.8.2018 | Lahvic

Popravdě řečeno, nemám tušení co tím chtěl básník říci. ... [více]

11.8.2018 | Lahvic

Jsem zpátky a plnou silou se vrhám na Minessotu :-) Pod ... [více]

24.7.2018 | RUM

To byla ale blbost... Návod jak se stát alkoholikem? ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 528555
Přístupů dnes : 35
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 2

Počasí

Počasí dnes a zítra:
Počasí dnes Počasí zítra
Počasí za 2 a 3 dny:
Počasí pozítří Počasí za 3 dny

Reklama

Kupsovy stránky
Pražská čára

Novinky

Kalendář

Dnes je:

Neděle, 23.9.2018

<<09 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Jak se vám líbí stránky?

Super !Graf 587
Pěkné Graf 276
PrůměrGraf 253
Nic mocGraf 216
HroznéGraf 250

Hlasů: 1586

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka
Malý Chlumec

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2018 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144