Podobnej příběh jsme měli na jednom dalším vandru, kdy jsme ještě s bráchou vytáhli na vandr k Pustému Zámku na Kokořínsku naší mámu a v pečlivém utajení sebou vezli litrovku rumu. Rum jsme poté chodili mlsat potají mimo kemp, přičemž se nám ovšem zdálo příliš riskantní objemnou láhev pokaždé skrytě nosit zpátky. Proto jsme jí ukryli pod pařez a pečlivě zamaskovali. Druhý den ráno, když jsme si šli dát "závdavek", byl úkryt pod pařezem prázdný. Záhadou nám tehdy bylo, jestli nás při zakopávání někdo neviděl, nebo čistě náhodný houbař neodkryl skrýš při vyhledávání dřevomilných hub.
Odvetou oněm "sběračům" skrýší budiž alespoň příhoda, kdy jsme s Medelákem a Grepou na jednom z vandrů na přelomu tisíciletí prázdnou a nepotřebnou placatkou od vodky naplnili obsahem našich měchýřů a odložili vedle silnice, předstíraje přitom, že se ona lahvinka na zmíněném místě nacházela čistě náhodně a zcela neúmyslně. Radost nám učinil fakt, že druhý den ráno jsme jí na místě nenalezli a těšili se tak z představy, kterak dotyčný zareaguje, až jí doma otevře
Ale je to fakt, lepší představa, že se možná láhev na místě skutečně nachází, než jistota, že jí někdo ukradl
Jo a už jsem skoro napsal "předstírajíc"