Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

 

 

Na jaře v roce 1990 jsme si postavili srub na Benických skalkách poblíž Uhříněvsi. Zpočátku byl srub postaven jako jednopodlažní (malý a útulný). Zde jsme založili trampskou osadu Minessota, s mohutnou členskou základnou - čtyři členové. Pictus, Unkas, Lahva a Píba . V létě se na tento silný kořen Jižňáckých trampů nabalilo Uhříněveské bahno v podobě - Karlik , Jarda a Kóža. V zimě se ve dveřích srubu objevila naše nejhorší noční můra - Medelák. S přibývajícím počtem kamarádů se zvyšovaly nároky na prostor a pohodlí a proto jsme společnými silami srub zušlechťovali. Pod našima rukama srub vzkvétal do šířky i do výšky. Během dvou let dosáhl srub gigantických rozměrů malé horské chaty...

Stepník moravský (zdroj: idnes.cz) Významná informace, která zůstala téměř nepovšimnuta!

O užitečnosti trampa a o jeho významu pro ekosystém se vedly dlouhé spory. Často docházelo k tomu, že trampové byli neoprávněně považováni za škůdce.

Až poslední výzkumy v okolí Oslavy jednoznačně prokázaly, že i trampové jsou tvorové užiteční a mají v přírodě svůj nezastupitelný význam!

Je ... důležité, aby údolím Oslavy i nadále chodili trampové, protože například u Ketkovského mlýna se exponované stepi udržují sešlapem a nezarůstají křovinami. A právě to mají ... pavouci rádi.

Celý článek je tady: Na Oslavě vědci objevili sklípkánky. Mají rádi terén ušlapaný od trampů.


Takže, až vyrazíte na Oslavku, pořádně dupejte, ať mají pavouci radost!

...

Srandičky  |  Autor Honza Britt 7.3.17  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 56x

Spaní na srubu ve Vranicích. Ilustrační foto První polovina března roku 1997 byla prolita klasickým, předčasným jarem. Hned zkraje měsíce jsme vyráželi vandrem vstříc prvním pracím na pevnostním muzeu, nedávno schváleném úřadem města Dubá. Z vandru jsme se vrátili předčasně kvůli Unkasovým zdravotním komplikacím. Brzy po návratu skončil v nemocnici a po několika dnech se podrobil operaci. Byl to týden deštivé a chladné nejistoty, obloha se na několik dní v druhé polovině zatáhla a počasí připomínalo spíše podzim. Poslední úterý v měsíci jsem jako každý všední den vyrážel do práce a během dopoledne pak sledoval, jak sílící sluníčko rozráží poslední zbytky mraků. Kolem poledne mi volala moje máma, že Unkas je u nás doma. Rázem to všechno vypadalo moc dobře. Přiznám se, že mi malinko vadilo, že doma přijdu o spodní postel a skončím na palandě, kde už jsem nějaký ten pátek nespal. Unkas již nějaký čas nazpátek vyletěl z rodného hnízda a coby mladšímu bratrovi na mě tedy zbylo lepší spací místo. Leč radost nad tím, že Unkas je doma a ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 28.2.17  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 77x

Foto z roku 1991. Zdroj Dobruška Je tomu několik týdnů nazpátek, nedlouho před vánocemi roku 2016, když jsem v podvečer seděl u počítače a kutil něco málo na webových stránkách Pražské čáry. Poštovní klient graficky i zvukově oznámil přijatou novou elektronickou zprávu, což nebylo nic neobvyklého, neboť přestože spam filtr od Seznamu funguje nad poměry dobře, beztak jím proteče několik reklam denně. Email mi však oznamoval, že mám novou zprávu na sociální síti. Přepnutí se zpět do internetového prohlížeče bylo dílem okamžiku a mé zraky si vzápětí četly vzkaz od dlouholetého kamaráda, se kterým společně vyhledáváme i ty nejmenší pozůstatky po bývalém předválečném opevnění na oblouku před hlavním městem. Jestli prý chci vidět dosud stojící bunkr starého typu před obcí Smečno, ať si prohlédnu přiložený obrázek. Buď se kamarád úplně zbláznil, nebo se na stará kolena dal na výrobu fotomontáží, pomyslel jsem si mezi tím, co se samotný obrázek načítal. Bunkry toho typu v zmiňované oblasti jsou rozprášeny a zahlazeny zeměděls ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 20.1.17  |  Komentáře : 2  |  Přečteno 179x

V minulém díle našeho populárně naučného seriálu (Vandrák český - trampus bohemicus) jsme se seznámili se zajímavým živočišným druhem - vandrákem českým. Dnes se naučíme, jak tohoto tvora podrobně třídit.

Declaration:
Autor prohlašuje, že následující text je pouhou fikcí a jakákoli podoba s realitou je čistě náhodnou shodou!



Tramp Pohodář

Tramp Pohodář je nejrozšířenější formou trampa. Neřeší, neprudí, baví se. Prostě si někam vyrazí, když chce, tak šlape, když ne, tak se svalí a vegetí. Občas zapadne do putyky a občas si něco uklohní sám. Umí být trampem dálkoplazem i trampem srubovo osadním. Občas vyrazí na oheň, občas chodí sám a občas s partou. Výbavu moc neřeší, kombinuje styly a kouká hlavně na to, aby si vandr užil. Tramp Pohodář se vyskytuje ve všech trampských lokalitách a ve všech věkových a pohlavních variantác ...

Srandičky  |  Autor Honza Britt 13.1.17  |  Komentáře : 22  |  Přečteno 4542x

Džarda a Unkas před Domašínským nádražím - ilustrační foto Je to krásný, borovo-smrkový les. Vlastně se až nechce příliš věřit, že výšina Kalamajky nebyla v minulosti uměle zalesněna, neb tamní polesí je v kontrastu s okolními, standardně smíšenými lesy. Kóta zmíněné výšiny se tyčí 517 metrů nad mořskou hladinou a v blízkém okolí patří k těm nejvyšším. Nádraží Domašín se nachází pod úpatím Kalamajky a k obci, která mu dala jméno, to od něj vzdušnou čarou je dva a půl kilometru. Je proto pravidlem, že místní, pokud ke své přepravě použijí drážní prostředek, vystupují na další zastávce ve Znosimi, odkud to mají domů o polovinu blíže. Domašínské nádraží tak v minulosti sloužilo spíše armádním potřebám, neboť v jeho přilehlém okolí se nacházela poměrně rozlehlá kasárna. V letech 1994-96 byla kasárna již nepoužívána a hlídala je pouze strážní služba. Nádraží tak nejvíce využívali houbaři, neboť tamní lesy bývaly na chutné lesní plody bohaté. Od zmiňovaného nádraží vedla asfaltová lesní silnička k obci Radošovice. Pro zákaz vjezdu nebyla příliš využ ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 8.12.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 199x

V pátek večer na Domašínském nádraží Podrobnosti pátečního dne onoho zimního vandru k Domašínu mi nejsou známy. Ze vzpomínek se vynořuje až v sobotních ranních hodinách. Zcela přesně ale umím určit, kdy jsme ke zmiňovanému vandru vyrazili. Jedním z cílů víkendové výpravy byla oslava mých devatenáctých narozenin, tudíž datum vandru mohu s jistotou určit na poslední dny pracovního volna v lednu roku 1996. Účast byla tentokráte poměrně hojná, na sedadlo pantografické soupravy jsem v pátek odpoledne usedal já spolu s Unkasem, Medelákem, Karlikem, Kóžou a Džardou. Lokalitu samozřejmě nebylo třeba upřesňovat, na počátku zmiňovaného roku hrál seník na Kalamajce nedaleko Vlašimi stále prim. Coby oslavenec jsem byl povinován obstarat i dopravit větší množství lihoviny. Svým závazkům jsem zřejmě dostál, neb i v sobotu ráno bylo z čeho vybírat. Mlhavé vzpomínky mi připomíná jen fotografie, pořízená v pátek večer na nádraží v Domašíně. Silný mráz v tamním kraji, o poznání krutější než v hlavním městě, nás zaskočil a bylo nutno oblékn ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 24.11.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 212x

Charles Bronson - Tenkrát na západě Železniční zastávka Lhotka Veselka. Stanice pro zajíce, jak se podobným říká ve zlidovělém výrazivu. Vlaky tu zastavovaly u jediného perónu, kterému dominovala stařičká plechová čekárna, kam se mohl náhodný cestující schovat před nepřízní počasí. Četné díry ve střešní krytině i chybějící pláty plechů ve stěnách bočních však ideální ochranu před případným deštěm neposkytovaly. V dnešní době je zastávka na znamení, v dobách minulých tu zastavoval jen málokterý vlak, zpravidla na vyžádání od cestujícího. I nám se stalo, že jsme překvapenému průvodčímu museli vysvětlovat, proč v takové pustině vlastně vystupujeme. Zastávka tam byla vystavěna zřejmě kvůli statku, který se nacházel ve svahu nad ní a který nikdy příliš velké známky lidské aktivity neprojevoval. Kolem se rozprostíraly polnosti, střídané s pásy křovin a dole v údolí zakončené soustavou několika rybníků. Na protilehlém svahu rozlehlého údolí se nacházel lesní masiv, stoupající až na vrchol Kalamajky. Civilizace se od těchto míst ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 21.11.16  |  Komentáře : 2  |  Přečteno 240x

možná poslední fotka kompletního kostela v Pohoří To jsme jednou na jaře koncem 90. let vyrazili na vandr do Novohradských hor. V té době to byla téměř neprobádaná, opuštěná a liduprázdná krajina, kde se dalo čundrovat celý týden a nepotkat ani živáčka, ani mrtváčka. Žádní tůristé, žádní bikeři, žádní ochranáři přírodnin a podobní prudiči, jen krásná příroda bývalého hraničního pásma.

A jako vždycky, i tentokrát jsme se šli podívat do Pohoří na Šumavě - opuštěné vesnice, která vypadala jako poválečné pohraničí. Jedinou známkou novodobé civilizace byl - většinou prázdný - piket pohraniční policie nad obcí.

Jak jsme se courali přes vesnici, začalo se dost rychle zatahovat a pak přišla taková ta klasická "mírná" šumavská bouřka. Polorozpadlé domy s děravými zbytky střech příliš komfortu nenabízely, takže jsme se zdekovali do opuštěného kostela. Dali jsme gábl a i když k večeru bouřka přešla, parťák začal řešit, že může mít pokračování a kostel je celkem fajn úkryt, takže tady zabivakujeme.
...

Popis akce  |  Autor Honza Britt 10.11.16  |  Komentáře : 3  |  Přečteno 298x

V tomto bunkru jsme obě noci spali Byl nevlídný podzimní den. Od časných ranních hodin pražské ulice smáčel drobný, ale vytrvalý déšť. Lezavý mírný západní vítr zalézal pod oblečení a na obloze jen místní světlejší fleky v jinak jednolitém šedivém mračnu dávaly jen malou naději na zlepšení počasí.Nic, na co by se člověk v páteční dopoledne těšil, notabene když má naplánovaný průzkumný vandr do neznáma. Vykonával jsem tou dobou rutinní pracovní činnost v Dopravním podniku na Bohdalci a občas se zajel podívat na horní odstavnou plochu, ze které bylo vidět západním směrem.Hledal jsem v mracích trhliny, které by znamenaly přerušení souvislého mrholení a s tím související vylepšení vidiny nastávajícího vandru. Bylo ještě před polednem, když mraky na obzoru zesvětlely a krátce na to déšť ustal. Vandr do Orlických hor, na který jsem se chystal spolu s Unkasem a Grepou se začal jevit v lepších barvách. Potřeba dorazit do větší vzdálenosti v rozumných hodinách nás všechny hnala předčasně z práce k domovům. Povedlo se mi plác ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 26.10.16  |  Komentáře : 3  |  Přečteno 2086x

Medelák, Džarda a Pictus v restauraci v Radošovicích Výpravy k Domašínu v letech 1994 - 96 se dají bez nadsázky počítat po desítkách. Psanou formou se mi většinu z nich již pravděpodobně nepodaří zdokumentovat. Jedna z těch lépe zapamatovaných se odehrála v říjnu roku 1994. Pro poměrně přesné datování vandru i jeho průběh hovoří souběh dvou faktorů. Prvním z nich bylo na tehdejší dobu výrazně nadprůměrné fotografické zdokumentování čundru, spojené s Pictusovou vášní pro pořizování snímků. A právě Pictus byl tím druhým faktorem. Za ty roky Domašínských výprav s námi na zmíněná místa vyrazil celkem dvakrát. Poprvé vlastně ještě před započetím série při putování od Domašína ke Šternberku a podruhé na popisovaném vandru. A právě díky němu byla výprava natolik odlišná. Hlavním důvodem byl fakt, že Pictus byl dospělý a tudíž rozumnější, byl mým tátou, před kterým jsme měli respekt a navíc v té době byl trampsky mnohem méně zkaženým, než jsme bývali my. Tato kombinace tedy zavdala mnohem odlišnější průběh vandru, než bývalo v těch letech na Dom ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 14.10.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 275x

Unkas, Karlik, Kóža. Chybím já (Láva) a Medelák Není tomu dlouho, co jsem se přehraboval v šuplíkách ve svém pokojíku v bytečku na Jižním Městě, když mi padla do oka neobvyklá krabice, jejíž vzhled jsem si vůbec nevybavoval. Přibližně kolem tří stovek starých kartónových jízdenek bylo jejím obsahem. Možná je ještě pamatujete, takové ty malé obdélníkové lístky z tvrdého papíru, s vyznačenou počáteční a několika možnostmi koncových stanic v rámci kilometrů požadované přepravy. V takové pohyblivé páce je na nádražích označovali vyražením datumovky a průvodčí je procvakávali kleštičkami. Tak takových se v malé krabičce nacházelo hodně a většina z nich mi na první pohled řekla, kdo že byl jejich majitelem. Počáteční stanice Říčany, koncová Hostivař. A zpět. Rázem mi bylo jasné, odkud vítr vane. Na téhle trase se denně pohyboval Karlik cestou do i ze zaměstnání. Po krátkém telefonu jsem se dozvěděl i způsob, jak se ke mě jeho sbírka dostala. Připletla se mezi fotografie, alba a dalších několik věcí, které u sebe měl Džarda. Ty v červnu 20 ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 13.10.16  |  Komentáře : 5  |  Přečteno 277x

Diskuzní forum

26.3.2017 | Honza

Tahle fotka tu nesmí chybět! :-) ... [více]

20.3.2017 | Trampská babička Mary

Mrkla jxem na fotky Posazavske stezky na netu, nádherné ... [více]

20.3.2017 | Trampská babička Mary

Dík za radu, už se těším až tam půjdu vandrovat. Přidá ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 339461
Přístupů dnes : 113
Max za den : 1380
a to : 9.2.2017
Online : 2

Počasí

Počasí dnes a zítra:
Počasí dnes Počasí zítra
Počasí za 2 a 3 dny:
Počasí pozítří Počasí za 3 dny

Reklama

Kupsovy stránky
ontheroads.net tramping
Hustej Wimpy
Pražská čára
Toplink - katalog odkazů
Seznam S-Rank


Valid CSS!
Valid XHTML 1.0 Transitional
Seo servis

Kalendář

Dnes je:

Pondělí, 27.3.2017

<<03 / 2017>>
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

dr.Gruntorád, předseda správní rady pivovaru v Nymburce je -

Normální člověk 245
Podivín 110
Požitkář 110
Čuně 108
Doktor 109
Smolař 111
Závidím mu 121
Já chci taky 119
Kdo to je ? neznám. 175
Vynikající herecká postava 143

Hlasů: 1352

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka
Malý Chlumec

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2017 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144