Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

 

 

Na jaře v roce 1990 jsme si postavili srub na Benických skalkách poblíž Uhříněvsi. Zpočátku byl srub postaven jako jednopodlažní (malý a útulný). Zde jsme založili trampskou osadu Minessota, s mohutnou členskou základnou - čtyři členové. Pictus, Unkas, Lahva a Píba . V létě se na tento silný kořen Jižňáckých trampů nabalilo Uhříněveské bahno v podobě - Karlik , Jarda a Kóža. V zimě se ve dveřích srubu objevila naše nejhorší noční můra - Medelák. S přibývajícím počtem kamarádů se zvyšovaly nároky na prostor a pohodlí a proto jsme společnými silami srub zušlechťovali. Pod našima rukama srub vzkvétal do šířky i do výšky. Během dvou let dosáhl srub gigantických rozměrů malé horské chaty...

Foto z roku 1991. Zdroj Dobruška Je tomu několik týdnů nazpátek, nedlouho před vánocemi roku 2016, když jsem v podvečer seděl u počítače a kutil něco málo na webových stránkách Pražské čáry. Poštovní klient graficky i zvukově oznámil přijatou novou elektronickou zprávu, což nebylo nic neobvyklého, neboť přestože spam filtr od Seznamu funguje nad poměry dobře, beztak jím proteče několik reklam denně. Email mi však oznamoval, že mám novou zprávu na sociální síti. Přepnutí se zpět do internetového prohlížeče bylo dílem okamžiku a mé zraky si vzápětí četly vzkaz od dlouholetého kamaráda, se kterým společně vyhledáváme i ty nejmenší pozůstatky po bývalém předválečném opevnění na oblouku před hlavním městem. Jestli prý chci vidět dosud stojící bunkr starého typu před obcí Smečno, ať si prohlédnu přiložený obrázek. Buď se kamarád úplně zbláznil, nebo se na stará kolena dal na výrobu fotomontáží, pomyslel jsem si mezi tím, co se samotný obrázek načítal. Bunkry toho typu v zmiňované oblasti jsou rozprášeny a zahlazeny zeměděls ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 20.1.17  |  Komentáře : 1  |  Přečteno 12x

V minulém díle našeho populárně naučného seriálu (LINK) jsme se seznámili se zajímavým živočišným druhem - vandrákem českým. Dnes se naučíme, jak tohoto tvora podrobně třídit.

Declaration:
Autor prohlašuje, že následující text je pouhou fikcí a jakákoli podoba s realitou je čistě náhodnou shodou!


Tramp Pohodář

Tramp Pohodář je nejrozšířenější formou trampa. Neřeší, neprudí, baví se. Prostě si někam vyrazí, když chce, tak šlape, když ne, tak se svalí a vegetí. Občas zapadne do putyky a občas si něco uklohní sám. Umí být trampem dálkoplazem i trampem srubovo osadním. Občas vyrazí na oheň, občas chodí sám a občas s partou. Výbavu moc neřeší, kombinuje styly a kouká hlavně na to, aby si vandr užil. Tramp Pohodář se vyskytuje ve všech trampských lokalitách a ve všech věkových a pohlavních variantách. Je přátelský a neurazí se, ani když ...

Srandičky  |  Autor Honza Britt 13.1.17  |  Komentáře : 7  |  Přečteno 2174x

Džarda a Unkas před Domašínským nádražím - ilustrační foto Je to krásný, borovo-smrkový les. Vlastně se až nechce příliš věřit, že výšina Kalamajky nebyla v minulosti uměle zalesněna, neb tamní polesí je v kontrastu s okolními, standardně smíšenými lesy. Kóta zmíněné výšiny se tyčí 517 metrů nad mořskou hladinou a v blízkém okolí patří k těm nejvyšším. Nádraží Domašín se nachází pod úpatím Kalamajky a k obci, která mu dala jméno, to od něj vzdušnou čarou je dva a půl kilometru. Je proto pravidlem, že místní, pokud ke své přepravě použijí drážní prostředek, vystupují na další zastávce ve Znosimi, odkud to mají domů o polovinu blíže. Domašínské nádraží tak v minulosti sloužilo spíše armádním potřebám, neboť v jeho přilehlém okolí se nacházela poměrně rozlehlá kasárna. V letech 1994-96 byla kasárna již nepoužívána a hlídala je pouze strážní služba. Nádraží tak nejvíce využívali houbaři, neboť tamní lesy bývaly na chutné lesní plody bohaté. Od zmiňovaného nádraží vedla asfaltová lesní silnička k obci Radošovice. Pro zákaz vjezdu nebyla příliš využ ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 8.12.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 94x

V pátek večer na Domašínském nádraží Podrobnosti pátečního dne onoho zimního vandru k Domašínu mi nejsou známy. Ze vzpomínek se vynořuje až v sobotních ranních hodinách. Zcela přesně ale umím určit, kdy jsme ke zmiňovanému vandru vyrazili. Jedním z cílů víkendové výpravy byla oslava mých devatenáctých narozenin, tudíž datum vandru mohu s jistotou určit na poslední dny pracovního volna v lednu roku 1996. Účast byla tentokráte poměrně hojná, na sedadlo pantografické soupravy jsem v pátek odpoledne usedal já spolu s Unkasem, Medelákem, Karlikem, Kóžou a Džardou. Lokalitu samozřejmě nebylo třeba upřesňovat, na počátku zmiňovaného roku hrál seník na Kalamajce nedaleko Vlašimi stále prim. Coby oslavenec jsem byl povinován obstarat i dopravit větší množství lihoviny. Svým závazkům jsem zřejmě dostál, neb i v sobotu ráno bylo z čeho vybírat. Mlhavé vzpomínky mi připomíná jen fotografie, pořízená v pátek večer na nádraží v Domašíně. Silný mráz v tamním kraji, o poznání krutější než v hlavním městě, nás zaskočil a bylo nutno oblékn ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 24.11.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 111x

Charles Bronson - Tenkrát na západě Železniční zastávka Lhotka Veselka. Stanice pro zajíce, jak se podobným říká ve zlidovělém výrazivu. Vlaky tu zastavovaly u jediného perónu, kterému dominovala stařičká plechová čekárna, kam se mohl náhodný cestující schovat před nepřízní počasí. Četné díry ve střešní krytině i chybějící pláty plechů ve stěnách bočních však ideální ochranu před případným deštěm neposkytovaly. V dnešní době je zastávka na znamení, v dobách minulých tu zastavoval jen málokterý vlak, zpravidla na vyžádání od cestujícího. I nám se stalo, že jsme překvapenému průvodčímu museli vysvětlovat, proč v takové pustině vlastně vystupujeme. Zastávka tam byla vystavěna zřejmě kvůli statku, který se nacházel ve svahu nad ní a který nikdy příliš velké známky lidské aktivity neprojevoval. Kolem se rozprostíraly polnosti, střídané s pásy křovin a dole v údolí zakončené soustavou několika rybníků. Na protilehlém svahu rozlehlého údolí se nacházel lesní masiv, stoupající až na vrchol Kalamajky. Civilizace se od těchto míst ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 21.11.16  |  Komentáře : 2  |  Přečteno 131x

možná poslední fotka kompletního kostela v Pohoří To jsme jednou na jaře koncem 90. let vyrazili na vandr do Novohradských hor. V té době to byla téměř neprobádaná, opuštěná a liduprázdná krajina, kde se dalo čundrovat celý týden a nepotkat ani živáčka, ani mrtváčka. Žádní tůristé, žádní bikeři, žádní ochranáři přírodnin a podobní prudiči, jen krásná příroda bývalého hraničního pásma.

A jako vždycky, i tentokrát jsme se šli podívat do Pohoří na Šumavě - opuštěné vesnice, která vypadala jako poválečné pohraničí. Jedinou známkou novodobé civilizace byl - většinou prázdný - piket pohraniční policie nad obcí.

Jak jsme se courali přes vesnici, začalo se dost rychle zatahovat a pak přišla taková ta klasická "mírná" šumavská bouřka. Polorozpadlé domy s děravými zbytky střech příliš komfortu nenabízely, takže jsme se zdekovali do opuštěného kostela. Dali jsme gábl a i když k večeru bouřka přešla, parťák začal řešit, že může mít pokračování a kostel je celkem fajn úkryt, takže tady zabivakujeme.
...

Popis akce  |  Autor Honza Britt 10.11.16  |  Komentáře : 3  |  Přečteno 172x

V tomto bunkru jsme obě noci spali Byl nevlídný podzimní den. Od časných ranních hodin pražské ulice smáčel drobný, ale vytrvalý déšť. Lezavý mírný západní vítr zalézal pod oblečení a na obloze jen místní světlejší fleky v jinak jednolitém šedivém mračnu dávaly jen malou naději na zlepšení počasí.Nic, na co by se člověk v páteční dopoledne těšil, notabene když má naplánovaný průzkumný vandr do neznáma. Vykonával jsem tou dobou rutinní pracovní činnost v Dopravním podniku na Bohdalci a občas se zajel podívat na horní odstavnou plochu, ze které bylo vidět západním směrem.Hledal jsem v mracích trhliny, které by znamenaly přerušení souvislého mrholení a s tím související vylepšení vidiny nastávajícího vandru. Bylo ještě před polednem, když mraky na obzoru zesvětlely a krátce na to déšť ustal. Vandr do Orlických hor, na který jsem se chystal spolu s Unkasem a Grepou se začal jevit v lepších barvách. Potřeba dorazit do větší vzdálenosti v rozumných hodinách nás všechny hnala předčasně z práce k domovům. Povedlo se mi plác ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 26.10.16  |  Komentáře : 3  |  Přečteno 1977x

Medelák, Džarda a Pictus v restauraci v Radošovicích Výpravy k Domašínu v letech 1994 - 96 se dají bez nadsázky počítat po desítkách. Psanou formou se mi většinu z nich již pravděpodobně nepodaří zdokumentovat. Jedna z těch lépe zapamatovaných se odehrála v říjnu roku 1994. Pro poměrně přesné datování vandru i jeho průběh hovoří souběh dvou faktorů. Prvním z nich bylo na tehdejší dobu výrazně nadprůměrné fotografické zdokumentování čundru, spojené s Pictusovou vášní pro pořizování snímků. A právě Pictus byl tím druhým faktorem. Za ty roky Domašínských výprav s námi na zmíněná místa vyrazil celkem dvakrát. Poprvé vlastně ještě před započetím série při putování od Domašína ke Šternberku a podruhé na popisovaném vandru. A právě díky němu byla výprava natolik odlišná. Hlavním důvodem byl fakt, že Pictus byl dospělý a tudíž rozumnější, byl mým tátou, před kterým jsme měli respekt a navíc v té době byl trampsky mnohem méně zkaženým, než jsme bývali my. Tato kombinace tedy zavdala mnohem odlišnější průběh vandru, než bývalo v těch letech na Dom ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 14.10.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 170x

Unkas, Karlik, Kóža. Chybím já (Láva) a Medelák Není tomu dlouho, co jsem se přehraboval v šuplíkách ve svém pokojíku v bytečku na Jižním Městě, když mi padla do oka neobvyklá krabice, jejíž vzhled jsem si vůbec nevybavoval. Přibližně kolem tří stovek starých kartónových jízdenek bylo jejím obsahem. Možná je ještě pamatujete, takové ty malé obdélníkové lístky z tvrdého papíru, s vyznačenou počáteční a několika možnostmi koncových stanic v rámci kilometrů požadované přepravy. V takové pohyblivé páce je na nádražích označovali vyražením datumovky a průvodčí je procvakávali kleštičkami. Tak takových se v malé krabičce nacházelo hodně a většina z nich mi na první pohled řekla, kdo že byl jejich majitelem. Počáteční stanice Říčany, koncová Hostivař. A zpět. Rázem mi bylo jasné, odkud vítr vane. Na téhle trase se denně pohyboval Karlik cestou do i ze zaměstnání. Po krátkém telefonu jsem se dozvěděl i způsob, jak se ke mě jeho sbírka dostala. Připletla se mezi fotografie, alba a dalších několik věcí, které u sebe měl Džarda. Ty v červnu 20 ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 13.10.16  |  Komentáře : 5  |  Přečteno 191x

Akční fotografie Popravdě řečeno, nemám vůbec zdání, kam časově zařadit vandr, který v následujícím článku hodlám útržkovitě popisovat. Vlastně z celého čundru na Domašín se v mojí paměti zachovalo jen pár scének, podpořených několika fotografiemi. Jedna taková situace, spolu s náhledem fotek ale umožňuje alespoň velmi přibližně datovat onen téměř zapomenutý vandr. Dle většího množství zimního oblečení na našich postavách a námrazy na železničním mostě je jasné, že se jedná o zimní, nebo časně jarní vandr. Na jaře roku 1996 jsem maskovanou vestu, šitou rukou máminou, již nepoužíval, neb jí nahradila nová, zelená. Tu jsem obdržel coby dárek k narozeninám a ihned jsem jí začal používat. Konec ledna je tedy nejzazší termín, který by připadal v úvahu, leč ve zmíněném měsíci leželo v okolí Domašína poměrně větší množství sněhu. Ten na fotkách z našeho vandru vidět není. Prostor se nám tedy zužuje na pátrání do roku 1995 a buď na brzké jaro, pozdní podzim a nebo zimu. Dobrou nápovědou je Džarda, respektive j ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 11.10.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 163x

Zhruba v polovině minulého týdne mě z dosavadních víkendových plánů vytrhl telefon od Grepy. Jelikož se v poslední době živí volantem vnitrostátní nákladní dopravy, volného času nemívá příliš nazbyt. Přišel s prozatím nejistou nabídkou vandru. Pokud jeho chlebodárce nezařídí přepravy jinak, než jak mu zatím napovídal pracovní plán, měl by mít celý víkend volno. Přestože vyhlídka měnění mých plánů byla vůči vandru malá, zkusmo jsem kontaktoval Medeláka s návrhem, aby v případě úspěchu vandru svou mírně otylou postavu posadil v pátek na vlak a vyrazil spolu s námi vstříc Berounsku. Leč se změnou životního stylu Medelák sám sobě naordinoval lázeňský pobyt s plnou penzí i všestrannou péčí, a jak to v poslední době bývá, přihodil k tomu ten nejdražší apartmán v okolí, ze kterého se ke svým procedurám nechá vozit kočárem za koňským spřežením. Bylo jasné, že pokusit se jej zlomit ke spaní pod širákem na tvrdé zemi je předem zamítnutým činem. Vlastně ještě ve čtvrtek ráno jsme nevěděli, jestli ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 13.9.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 290x

Diskuzní forum

21.1.2017 | SAMAN47

http://www.fronta.cz/mapa/opevneni-na-hranici-s-rakousk ... [více]

20.1.2017 | Lahvic

Ajaj, zuby. To znám, až moc dobře. Trhání jsem si taky ... [více]

18.1.2017 | SAMAN47

V pondělí jedu k zubaři a vypadá to na trhání, tudíž se ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 308149
Přístupů dnes : 317
Max za den : 820
a to : 14.1.2017
Online : 3

Počasí

Počasí dnes a zítra:
Počasí dnes Počasí zítra
Počasí za 2 a 3 dny:
Počasí pozítří Počasí za 3 dny

Reklama

Kupsovy stránky
ontheroads.net tramping
Hustej Wimpy
Pražská čára
Toplink - katalog odkazů
Seznam S-Rank


Valid CSS!
Valid XHTML 1.0 Transitional
Seo servis

Kalendář

Dnes je:

Sobota, 21.1.2017

<<01 / 2017>>
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

K Cmundě(bramborák) se jako nápoj absolutně nehodí

voda (čistá bez příchuti) 234
minerálka 116
limonáda 120
pivo 127
kořalka 115
mléko 139
asfalt, bo teče moc pomalu 158
kdo je ta cmunda??? 101

Hlasů: 1110

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka
Malý Chlumec

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2017 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144